Zakopaný pes cizinecké novely
...„když něco nefunguje, uděláme nový zákon"
Zakopaný pes cizinecké novely
PRÁVO & BYZNYS Kauza měsíce/cizinci a zákon
autor: MILAN VIDLÁK
Novelizace zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území české republiky, která vstoupila v platnost začátkem letošního roku pod číslem 427/2010 Sb., je jasným důkazem toho, že v Česku nejsou největším problémem zákony, ale úřady. Celá novela se totiž nese v duchu osvědčeného způsobu „když něco nefunguje, uděláme nový zákon".
Hlavním cílem novely bylo vymýtit korupci a zprostředkovatelství spojené s udělováním povolení k pobytu cizinců na území ČR a zamezit masivnímu zneužívání cizinců zaměstnaných zejména v českém průmyslu, stavebnictví, zemědělství či službách. Teze ministerstva vnitra, které novelu navrhovalo, byla jasná: měla by se posílit role cizince ve vztahu k českému státu, a tedy omezit role zprostředkovatelů, kteří měli agendu pod palcem a za veliké peníze víza vyřizovali. Původně logická možnost jednat v zastoupení, aby nemuseli například manažeři nadnárodních firem nebo lidé, kteří se nedomluví česky, o povolení k pobytu žádat osobně, se totiž zvrhla v propracovaný mafiánský systém.
přejete si platit?
Na služebnách cizinecké policie nerušeně úřadovali ukrajinští, vietnamští či mongolští vyřizovatelé žádostí, přes které šly všechny žádosti, protože bylo téměř jisté, že bez nich žadatel žádné vízum nedostane (neplatilo pro cizince z USA, Japonska či Německa, pouze pro ty „horší"). Těsná obchodní spolupráce zprostředkovatelů s příslušníky cizinecké policie vyhnala ceny pobytu až na 40 tisíc korun. Na denním pořádku bylo falšování plných mocí, jež sloužilo např. k vyhošťování cizinců, kteří se zprostředkovatelům znelíbili a začali dělat „potíže". Vyřizování víz vypadalo následovně: Cizinec nejprve zaplatil desetitisícovou částku v dolarech za vízum do ČR (ambasády jsou zkorumpované stejně jako cizinecká policie a úřady práce), pak tutéž sumu v korunách opakovaně za prodlužování pracovního víza, a nakonec, když český stát kvůli krizi přestal povolení k zaměstnání vydávat, byli všichni ukrajinští, vietnamští či mongolští pracovníci dotlačeni k tomu, aby si za další desetitisícové částky koupili podnikatelská víza. Vůbec nevadilo, že celou dobu pracovali ve stejné továrně. Naopak. Jejich závislost na zprostředkovatelích a zkorumpovaných úřednících byla neustálým zadlužováním posilována a stav vyhovoval i firmám, které ušetřily na odvodech a vyhýbaly se odpovědnosti.
Kde končily miliardy za úplatky, není jasné, nikdo nebyl zatčen ani odsouzen, zato došlo ke zrušení možnosti vyřizovat žádosti v zastoupení. Změna se vůbec nelíbí velkým firmám a jejich vrcholovým manažerům ze zahraničí. Ačkoli předtím nemusel cizinec na úřad vůbec, nyní tam poběží hned třikrát, a místo tisícovky zaplatí dva a půl tisíce. Kvůli zneužívání údajů a dokladů totiž ministerstvo vnitra připojilo další požadavek - biometrické průkazy s otisky prstů, jejichž vydávání navíc zatím nezvládá a v agendě panuje značný chaos. Malou útěchou tak zatím může být pouze fakt, že bylo udělování pobytu převedeno z gesce cizinecké policie, která si mezi cizinci vybudovala pověst suverénně nejzkorumpovanější instituce, pod odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Tímto krokem se sice prostor pro korupci opravdu snížil, ale byrokratická „šikana" cizinců -neboť stát, místo aby řešil příčiny, zavádí další překážky - působí na první pohled nelogicky.
Zdraví především
Jako cynická se pak musí jevit úprava, která zavádí spoluodpovědnost zaměstnavatelů za osud jejich zahraničních zaměstnanců v důsledku krize, když je jasné, že většina zahraničních dělníků pracuje načerno či v zastřeném pracovním poměru, třeba na podnikatelská víza dohodou o provedení práce, a zaměstnáni nikdy nebudou. Zajímavé je i to, že firmy proti cizineckému zákonu a jeho fungování protestují hlasitěji až ve chvíli, kdy se dotkl jejich manažerů. Dokud se podílely, ač legálně, na vykořisťování svých dělníků, nikdo ani necekl. Stejně jako svaz průmyslu a dopravy, ministerstvo průmyslu a hospodářská komora, které nyní svolávají kulaté stoly.
Naprosto skandální je však změna týkající se zdravotního pojištění. Nečinnost státu vůči vlastním zkorumpovaným úřadům a zřejmě i politikům a mafiánským zprostředkovatelům se najednou už tak nelogicky nejeví. Cizinec, není-li zaměstnán, ale má živnostenský list, totiž bude muset namísto dosavadní neodkladné péče platit tzv. komplexní péči. Zatímco ho však ještě loni stálo komerční pojištění zhruba 5000 korun ročně, komplexní péče stojí kolem třiceti tisíc. S tím, že komerční pojišťovny chtějí peníze za celou dobu pobytu naráz a dopředu.
A záleží na nich, co cizinci v případě nemoci či úrazu proplatí - když např. nepoběží na hřišti, ale upadne při dobíhání tramvaje, nemusí dostat nic. A už vůbec si nemůže dovolit třeba cukrovku. Již tak masivně okrádaní cizinci budou ještě víc ždímáni - zaplatí víc než Čech na zdravotním pojištění, ale nedosáhnou na standardní péči. A pojišťovny vydělají miliardy. Sluší se snad jen dodat, že toto dílo je výsledkem komplexního pozměňovacího návrhu dvou provařených šíbrů ODS, Marka Šnajdra a Borise Šťastného - členů správní rady VZP.
Jak myslí stát boj proti korupci, nepoctivým úředníkům a vykořisťování vážně, ukazuje i další důležitá změna. Ministerstvo vnitra dobře vědělo, že když cizinci kvůli udělení podnikatelského víza prokazovali zajištění
prostředků k pobytu, tedy zhruba 100 tisíc korun, nebyly to jejich peníze, nýbrž stále tytéž peníze zprostředkovatelů, které „kolovaly". Cizinec pak za desetiminutovou půjčku vracel o několik tisíc víc. Reakce? Cizinec musí nově prokázat, že má padesátinásobek existenčního minima, výpisem z účtu; obdobně musí prokázat zajištění svých rodinných příslušníků na území ČR. Mafiánští zprostředkovatelé jsou tak vytíženi jako dřív, jen s jedním rozdílem - půjčí víc, a tak i víc vydělají. Stejně frčí i prodej falešných faktur.
Jsou jen dvě možnosti - buď se chce stát cizinců-podnikatelů, kteří nepodnikají a které sám „vytvořil", zbavit, anebo jeho vůle překazit tento byznys ve skutečnosti není příliš silná. Pro první možnost hraje i prodloužení maximální doby zajištění vyhošťovaného cizince z 6 na 18 měsíců - s cizinci, kteří se brání deportaci, se tedy zachází jako se zločinci. Ostatně až dosud fungovala praxe vyhošťování tak, že vyhošťováni byli stejně ve velké míře cizinci, kterých se chtěla policejně-zprostředkovatelská mafie zbavit. Druhé možnosti zase nahrává fakt, že Vladislav Husák, nechvalně proslulý šéf nechvalně proslulé cizinecké policie, spojovaný s řadou korupčních podezření, povýšil - stal se náměstkem policejního prezidenta. Nebo je cílem zkomplikovat život cizincům a zároveň neohrozit miliardové penězovody? Vždyť až budeme zase potřebovat, dají se dovést za veliké peníze další důvěřivci.
Ať je důvod neutěšené a nadále arogantní imigrační politiky českého státu jakýkoli, novela zákona o pobytu cizinců mnoho neřeší. Dokud totiž stát nezačne trestat ty, kteří zákony systematicky porušují, namísto jejich obětí, nebude dost dobrý žádný zákon.