Volební svéráz kozácké demokracie

Zdroj: Týden
Datum vydání: 17.9.2012
Rubrika / pořad: Svět
Strana / zpráva 58
Autor: Dan Macek

Volební svéráz kozácké demokracie

I bez vězněné Julie Tymošenkové vábí Ukrajince k říjnovým volbám panoptikum kandidátů. Od náhradní lžiprincezny přes austroslavistu po šampiony v boxu a fotbalu.

Když v moskevském ringu vytryskl proud krve z obočí Němce libanonského původu Manuela Charra, vyhlásil rozhodčí technický knockout. Znamenalo to, že jeho soupeř Vitalij Kličko (41) míří do ukrajinského parlamentu jako nepokořený držitel titulu mistra světa těžké váhy organizace WBC. V zákonodárném sboru proslulém pěstními souboji poslanců (naposledy v květnu kvůli jazykovému zákonu) by tak mohlo být o zábavu postaráno. Jenže Kličko hodlá palčáky po volbách pověsit na hřebík. Ačkoliv kandiduje v čele strany se zkratkou UDAR (ukrajinsky „úder"), nepodbízí se náruživý šachista a ojedinělý boxerský šampion s postgraduálním vysokoškolským diplomem jako mlátička na politiky. Programovými prioritami jeho Ukrajinské demokratické aliance za reformy jsou boj proti korupci, transparentnost, nižší daně a evropská integrace, pročež se pyšní partnerstvím s respektovanými německými křesťanskými demokraty (CDU).
Jiného politického ranku je další výsadek ze světa vrcholového sportu. Krátce po letošním Euru 2012 angažoval volební projekt Ukrajino, vpřed! fotbalového internacionála Andreje Ševčenka (35). Bývalý kanonýr AC Milán a londýnské Chelsea, jehož synovi byl za kmotra Silvio Berlusconi a který do Londýna přešel na osobní naléhání oligarchy Romana Abramoviče, má pro pomezí byznysu a politiky slabost. Po pohovoru s prezidentem Viktorem Janukovyčem opustil záměr dělat trenéra a stal se dvojkou na kandidátce nominálně opoziční strany Natalie Korolevské (37), někdejší blízké spolupracovnice vězněné expremiérky Julie Tymošenkové (51).

Ruská zmrzlina

Sotva nad copatou opoziční vůdkyní vynesli sedmiletý rozsudek, zavětřila Korolevská příležitost obsadit uvolněné místo elegantní dámy na politickém kolbišti. Její ambice konvenovaly se záměrem vládní garnitury překazit konsolidaci opozice kolem volebního bloku Baťkivščyna (ukrajinsky „otčina"), za nějž byla Korolevská v minulosti dvakrát poslankyní. Záhy byla podnikatelka se zmrzlinami stálicí veřejnoprávního zpravodajství a zemi zaplavily záhadně financované billboardy s její lepou tváří. Na sliby, že do pěti let zvedne ukrajinský HDP o 80 procent a průměrnou mzdu zvýší v přepočtu z necelých 7 tisíc korun na 23 tisíc Kč, nějaké mužiky asi lapí. Rodačce z východoukrajinského Luhansku, jejíž bratr býval ministerským náměstkem v Rusku, vyšly úřady vstříc i tím, že zaregistrovaly Ševčenkovu kandidaturu, i když nesplňoval zákonnou podmínku předchozího pětiletého pobytu na Ukrajině. Fotbalista do kampaně vložil 10 milionů hřiven (23,4 milionu Kč) ze svého, ale politického talentu moc nepochytil: za volební soky výslovně označil Kličkův UDAR a opozici (nikoli vládní strany), čímž bezděky potvrdil, že projekt Korolevské je námezdní habaďůrou na voliče.

Ústřední volební komise naopak odmítla zaregistrovat natruc nominované lídry Baťkivščyny Julii Tymošenkovou a taktéž vězněného exministra vnitra Jurije Lucenka (47), neboť trestané osoby nesmějí vykonávat funkci poslance. Opozice se odvolala s tím, že zákon nezakazuje trestaným lidem kandidovat - a kdoví, třeba je soud do složení poslaneckého slibu osvobodí. Lucenko ale mezitím dostal ke čtyřletému trestu za zpronevěru navrch dva roky za zneužití pravomoci. Příliš horlivě totiž vyšetřoval otravu Viktora Juščenka, Janukovyčova dřívějšího rivala z roku 2004 (neoprávněně prodloužil odposlech šoféra podezřelého náměstka ředitele tajných služeb). Prokuratura také naznačila, že Tymošenkovou odsouzenou za poškození zájmů země při sjednání dodávek ruského plynu hodlá obvinit i ze spoluúčasti na vraždě poslance Jevhena Ščerbena před šestnácti lety. Volební esa se opozici zkrátka propadají stále hlouběji do rukávu.

Za císaře pána

Úloha lídra Baťkivščyny tak spadla do klína Arseniji Jacenjukovi (38), který se ke společné opoziční kandidátce přidal se svou malou stranou letos na jaře. Ještě než mu bylo pětatřicet let, působil vystudovaný právník a ekonom postupně jako ministr zahraničí a předseda parlamentu. Rodák z Černovic, někdejší metropole národnostně nejrozmanitější habsburské korunní země Bukoviny, nemá ve zvyku nadbíhat vypjatému nacionalismu opozičních bašt v Haliči. Zatímco exprezident Juščenko odhaloval pomníky protisovětskému partyzánovi Stěpanu Banderovi nešetřícímu ani Židy a Poláky, Jacenjuk ve svém rodišti spolufinancoval odlití sochy císaře Františka Josefa I. Kvůli svému „kosmopolitismu" si syn francouzštinářky a historika z černovické univerzity (postavené Josefem Hlávkou) od užhorodského starosty vyslechl, že je „nestydatý Žid". Vrchní rabín to sice vyvrátil, ale při své následné prezidentské kampani v roce 2010 se obrýlený Jacenjuk náhle omotal vojenskou khaki, což voliče mátlo. V prvním kole skončil čtvrtý (před Juščenkem) se ziskem 7 procent, ale odmítl do druhého kola podpořit svou někdejší „oranžovou" spojenkyni Tymošenkovou, která do finálového duelu postoupila s Janukovyčem. Svým voličům doporučil zaškrtnout na volebních lístcích kolonku „proti všem" a expremiérka podlehla kandidátovi proruské Strany regionů rozdílem 3,2 procenta.

Od té doby se mnohé změnilo; kvůli kriminalizaci opozice zanechali prozápadní politici bratrovražedných půtek. Bídná hospodářská situace a korupce naopak nahlodaly podporu Janukovyčovy partaje i v tradičních baštách na východě a jihu země (kandidáti v jednomandátových okrscích příslušnost ke Straně regionů mnohdy raději zamlčují). Proruští politici v Kyjevě dříve naháněli body vyjednáním slevy na plyn s Moskvou, ale dnes tahají za mnohem kratší konec: Rusové dostavěli plynovod Nord Stream na dně Baltu a zahajují obdobný černomořský projekt South Stream. Při vývozu do Evropy se tak vyhnou vyděračským tranzitním zemím v „blízkém zahraničí". Podmínky poskytnutí slevy si Kreml může prakticky diktovat, počínaje přistoupením Ukrajiny k celní unii Ruska, Běloruska a Kazachstánu. Řada ukrajinských oligarchů ovšem preferuje uzavření dohody o volném obchodu s EU, která je se členstvím v eurasijském celním bloku neslučitelná. Kvůli perzekuci opozice však Brusel sjednání dohody fakticky odložil.

Nechce-li si Kyjev dveře do Evropy přibouchnout, nesmí nadcházející volby příliš okatě zfalšovat. Vedle „namátkových" berních prověrek neposlušných médií tak přicházejí ke slovu zejména osvědčené administrativní metody. Například ve východoukrajinském Slovjansku kandiduje za Stranu regionů premiérův syn. Ústřední vláda se náhle vrhla na opravu místního nádraží a nakoupila do městského vozového parku pět nových trolejbusů. Nejvážnější protikandidát (oblíbený starosta) z voleb odstoupil a obratem byl jmenován šéfem státní hypoteční agentury. Od „oranžové revoluce" z roku 2004 dosahovaly všechny ukrajinské parlamentní volby mezinárodních standardů, ale v nedávném průzkumu dvě třetiny respondentů uvedly, že spravedlivé volby tentokrát neočekávají. Tomu, kdo za to může, by se snad Kličko měl podívat na zoubek.