Špatná situace menšin. Češi se bojí žít s jinými lidmi
Většinová společnost vysílá zástupcům menšin jasný signál: tahle země není nakloněna odlišnému způsobu života
Autor: VLADIMÍR KŘIVKA, JARKA SYNÁČOVÁ
Jak se uvádí v článku "Češi se bojí žít s jinými lidmi" - nesnášenlivost Čechů vůči cizincům dokládá aktuální zpráva o extremismu, která v těchto dnech míří na stůl premiéra Petra Nečase (ODS).
„Varující je silný anticikánismus. Antipatie obyvatel vůči Romům jsou sociálně zakotvené. Nesouvisí s rasismem, ale spíš s nevraživostí k cizincům," tvrdí studie. Alarmujícím způsobem negativní vnímání menšin potvrzují i závěry nedávných průzkumů veřejného mínění: 86 procent obyvatel podle nich například odmítá za sousedy Romy. „To je tak dramatické číslo, jako by to tak vnímala kompletní populace," zhodnotil výsledky sociolog Jan Hartl.
Zlepšit vztahy vůči menšinám nepomohlo ani úspěšné vládní tažení proti radikální Dělnické straně. Naopak po rozpuštění partaje mohou podle odborníků na extremismus přerůst projevy netolerance v otevřený konflikt. „Vytváří se zde interetnické napětí, které není vázáno přímo na extremistickou scénu. To může vést do budoucna k zásadním střetům," popisuje Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity.
Napětí je o to silnější, že nesnášenlivost u velké části lidí nevychází z předsudků, ale z vlastní negativní zkušenosti. „To je rána pro dosavadní prezentaci, že za špatný obraz Romů mohou média. Nyní se ukazuje, že podhoubí nesnášenlivosti má tužší kořeny," dodává Mareš. Vláda proto prostřednictvím nové zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové chystá čtyřletou protiextremistickou kampaň, která má vztahy zklidnit.
„Představovala bych si jednak kampaň, která by oslovila co nejširší veřejnost, ale také cílenější edukativní složku," nastiňuje základní obrysy kampaně Šimůnková.
Mareš ovšem upozorňuje, že negativní vztahy Čechů k cizincům se projevují i na jednání samotných zástupců menšin. „Případy, kdy Romové napadají bílou mládež, se množí. Vlna silného násilí proti bílým přispívá ke stálému zvyšování napětí," tvrdí.
Právě proto sociologové začínají pracovat spíše se zmiňovaným termínem anticikánismus. Vystihuje prý lépe vyhrocené prostředí v Česku. „Vztah k romské menšině je u Čechů svébytný, má ale spíše sociální kořeny. Nelze to paušalizovat tím, že je to etnický či rasový problém," vysvětluje sociolog Jan Hartl.
Na tom, zda kampaň může situaci zklidnit, se experti neshodnou. „Nejde o kampaň. Je třeba více do Romů investovat. Sami se ze své situace nedostanou," říká šéf sdružení Romea Zdeněk Ryšavý. Policejní prezident Petr Lessy ji zase vidí jako vhodný doplněk uniformovaného boje proti radikálům.
S kým nechceme bydlet
66 % s Ukrajinci
86 % s Romy
61 % s Vietnamci
Zdroj: Lidové noviny
