Reprezentační monografie Karla Cudlína a místo Ukrajiny v ní
21.3.17 Ukrajina má v Karlu Cudlínovi na české poměry neobyčejně aktivního dokumentátora. Snad bude tato část jeho tvorby v budoucnu shromážděna a zpřístupněna v ještě větším rozsahu než se to mohlo stát v recenzované, velmi pěkné publikaci.
Karel Cudlín: Fotografie (1976–2016)
Nakladatelství Torst připravilo u příležitosti 40. výročí fotografických aktivit K. Cudlína jeho rozsáhlou reprezentativní monografii. Lze se tak důkladně seznámit s dílem jednoho z významných zdejších tvůrců fotografie stojící na pomezí žánru dokumentárního a uměleckého.
Krátký úvod ke vskutku rozsáhlému výběru snímků napsal Jáchym Topol, zatímco podrobnější doslov je dílem Luďka Lukuvky, jehož rozhovor s Cudlínem poté následuje. Zde se dovídáme něco málo o principech Cudlínovy tvorby a dalších věcech. Jádrem publikace je ovšem 238 Cudlínových fotografií (nejsou číslovány a není přidán jejich celkový přehled). V prvním období jeho činnosti vznikaly vesměs v Praze nebo jinde v České republice, po r. 1989 však vstoupily do hry i autorovy početné zahraniční cesty, ač se nestaly na rozdíl od Jana Šibíka prioritní oblastí Cudlínovy tvorby.
Snímky vytvořené Cudlínem mimo české prostředí jsou v knize zastoupeny zhruba třetinovým podílem. Překvapující je přitom naprosto základní podíl Ukrajiny, kde Cudlín fotografoval od r. 1992 zřejmě každoročně. Už v jeho první, nevelké publikaci z r. 1994 je Ukrajina zastoupena. V novém výboru je ale její přítomnost zřetelnější – nejbohatší bilanci přinesl rok 1994 a z lokalit vede zcela jasně někdejší nejvýchodnější lokalita ČSR – Jasiňa. Právě zakarpatský region Ukrajiny se stal pro Cudlína vstupní branou do Ukrajiny. Většina tematicky ukrajinských snímků lidí nebo lidí a přírody je odtud, část je přitom zaměřena na obrozující se židovskou (judaistickou) komunitu v tomto regionu.
Cudlín však geografii svých ukrajinských cest postupně rozšiřoval nejen na Halič a Bukovinu, ale i na ukrajinské Podněstří, Odesu a Kyjev. „Ukrajinská kapitola“ knihy je symbolicky uzavřena snímky z Majdanu z přelomu let 2013 a 2014, jistě však můžeme čekat nějaké ukrajinské pokračování – třeba i z východnější Ukrajiny, kam zatím fotograf neproniknul. Bylo by předčasné vkládat do této recenze pokus o typologizaci autorových obrázků. Zmíním jen, že jedna z fotografií zachycuje i prezidenta Václava Havla při jeho krátké návštěvě Lvova na sklonku 20. století.
Cudlínových fotografií souvisejících s Ukrajinou vzniklo samozřejmě více, v knize však nebylo možné ani účelné reprodukovat vše. Cudlín dokumentoval např. oficiální návštěvu českého prezidenta v Ukrajině z června 1997 (Kyjev, Černobyl, Lvov, Zborov). Nověji vyhotovil coby spolupracovník stránek hlidacipes.org dokumentaci akce skupiny oMen, jejíž členové demonstrovali pro Ukrajinu 25. února 2015 před ruským velvyslanectvím v Praze. Příslušné snímky lze najít ve fotogalerii uvedené webové stránky.
Ukrajina má tedy v Karlu Cudlínovi na české poměry neobyčejně aktivního dokumentátora. Snad bude tato část jeho tvorby v budoucnu shromážděna a zpřístupněna v ještě větším rozsahu než se to mohlo stát v recenzované, velmi pěkné publikaci.
Cudlín, K.(2016): Fotografie (1976-2016. Praha, Torst. Stran 215 (1). /ISBN 978-80-7215-522-4/
(boz)
Zdroj a více info na https://www.myaukrajina.cz/node/242
