Překlad rozhovoru Ministra zahraničních věcí ČR pro časopis Ukrinform.ua

Pondělí, 28.01.2019
Tomáš Petříček, ministr zahraničních věcí České republiky
28. 1. 2019, 8:00 publikováno v ukrinform.ua

Česká republika je zemí, ve které pracuje více než 120 tisíc našich krajanů a s níž úspěšně rozvíjíme obchodní vztahy. Země, která se, i přes některé „nuance“ ve vedení, postavila na stranu Ukrajiny poté, co Rusko anektovalo Krym a zahájilo hybridní válku v Donbasu. Země, která nám podle svých možností pomáhá pro Ukrajinu v obtížné době. Země, s níž nás spojuje ne vždy jednoduché historické dědictví. Češi, kteří sami prožili sovětskou okupaci, se stavějí se sympatiemi k evropským a euroatlantickým snahám Kyjeva. Máme mnoho společných zájmů a úkolů.

Tomáš Petříček vede Ministerstvo zahraničních věcí ČR od poloviny října loňského roku. Sedmatřicetiletý sociální demokrat má nemalé zkušenosti v diplomatické práci, obzvláště v evropských strukturách. Během několika měsíců působení na pozici šéfa diplomacie se představil jako principiální politik, která má jasnou pozici v klíčových otázkách, včetně ukrajinských; a je připraven stát si za svým názorem i před hlavou státu.

V neděli Petříček přicestoval na svou první návštěvu v Ukrajině. Den předtím poskytl šéf ministerstva zahraničních věcí ČR rozhovor Ukrinformu.

ČESKÉ PODNIKÁNÍ PRONIKÁ NA UKRAJINU

- Pane ministře, je to vaše první návštěva na Ukrajině jako šéfa Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Jaké jsou cíle, které jste si stanovil, jakými tématy se budete zabývat a s kým se setkáte?

Těším se na setkání s panem Mustafou Džemilevem, k němuž chovám velkou sympatii a obdiv
- Pro mě je to obecně první návštěva Ukrajiny. Moje delegace uskuteční rozhovory s ministrem zahraničí Pavlem Klimkinkem. Netrpělivě očekávám setkání s představiteli ukrajinské občanské společnosti a panem Mustafou Džemilevem, k němuž chovám velkou sympatii a obdiv, a to nejen kvůli jeho statečnému protestu proti okupaci Československa před 50 lety, ale díky jeho neúnavné práci pro krymsko-tatarské obyvatele. Budeme rovněž diskutovat o nových příležitostech na ukrajinském trhu s českou obchodní komunitou v Kyjevě.

- Chystáte se navštívit východní Ukrajinu?

- Těším se na návštěvu města a přístavu Mariupol, a také hraniční linie spolu s ministrem Klimkinem. Mám v úmyslu získat bezprostřední pohled na život lidí ve východní Ukrajině, stejně jako na důsledky de facto blokády Azovského moře a přístavu Mariupol.

- Vysocí čeští politici dlouhou dobu nenavštěvovali Ukrajinu. Změní se situace v blízké budoucnosti?

- To není tak docela pravda – místopředseda dolní komory České republiky pan Pikal (Vojtěch Pikal – místopředseda Parlamentu České republiky z Pirátské strany - pozn. red.) se teprve před několika týdny zúčastnil vzpomínkových akcí za oběti hladomoru. Kromě toho máme výborné vztahy na pracovní úrovni s vaší diplomacií a jsem si jistý, že moje návštěva – to je jen první návštěva na nejvyšší úrovni české politiky v letošním roce.

- Jak hodnotíte stav česko-ukrajinských bilaterálních vztahů, zejména v oblasti obchodu a v hospodářské sféře?

- Naše vztahy jsou velmi těsné a produktivní, ale jejich potenciál je mnohem větší. Zejména v obchodu si český byznys stále plně neuvědomuje příležitosti, jaké nabízí velký ukrajinský trh a realizace Dohody o přidružení / hluboká a všeobjímající zóna volného obchodu mezi Ukrajinou a EU. Snažíme se rozvíjet vzájemné hospodářské vazby, a ne bez úspěchu. V loňském roce se obrat zboží zvýšil o více než 15 %. Někteří investoři objevují ukrajinský trh jako alternativu k ruskému, z něhož se rozhodli odejít. Myslím, že se dá očekávat, že přítomnost českého byznysu v Ukrajině bude mít větší význam v příštích letech.

Můžeme očekávat, že přítomnost českého byznysu v Ukrajině bude mnohem významnější
"VÝCHODNÍ PARTNERSTVÍ“ JE PLODNĚJŠÍ, NEŽ SE OČEKÁVALO

- Vaše návštěva je věnována mimo jiné desátému výročí programu „Východního partnerství“, přijatého, jak známo, za předsednictví vaší země v EU. Podle vašeho názoru se tento program rozvíjí dostatečně úspěšně?

- No, od roku 2009 se toho v Evropě odehrálo hodně, a také toto partnerství prošlo určitými obtížemi. Přesto jde nad rámec toho, co jsme očekávali před 10 lety.

Pro mě je toto jedinečné partnerství jednou z nejlepších zahraničněpolitických iniciativ Evropské unie. Je založeno na společných hodnotách, jako je demokracie, právní stát, lidská práva a právo každého státu vybrat si svou budoucnost.

Politická transformace možná ještě nedosáhla zlomového bodu a mnohé ještě nebylo dokončeno. Nicméně, většina občanů těchto šesti zemí sdílí to, co nazýváme evropskými hodnotami a evropskou identitou. To je obrovský sjednocující faktor.

Dohody o volném obchodu s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem inspirují reformy v mnoha oblastech a dávají podnět k hospodářskému, sociálnímu a regionálnímu rozvoji. Partnerským zemím se dostává přístupu na trh EU, který má více než 500 milionů spotřebitelů, a, co je ještě důležitější, na trh s jasnými pravidly a standardy kvality. EU je již největším obchodním partnerem pěti zemí „východního partnerství“, pro Bělorusko – druhým největším. A objemy obchodů se neustále zvyšují. Takže se domnívám, že tento program je úspěšný.

- EU aktivně podporuje Ukrajinu při provádění reforem na úrovni poradců, tak finančně. Řekněte nám něco o programech, jichž se účastní Česká republika.

- Česká republika je dlouhodobým podporovatelem Ukrajiny. Od roku 2014 Ukrajina obdržela humanitární a rozvojovou pomoc ve výši 8 milionů eur. Naše vývojové projekty jsou zaměřené především na školství a zdravotnictví. Například jsme poskytli finanční pomoc reformě vzdělávání nebo vysokým školám přestěhovaným z Doněcké oblasti. V oblasti demokratických reforem realizujeme projekty v oblasti mediální gramotnosti, a také podporujeme ochránce lidských práv na okupovaném Krymu. Naše humanitární pomoc přináší užitek lidem, kteří žijí v blízkosti hranice. Vím, že například letní tábory pro traumatizované děti jsou velmi úspěšné.

JSME PŘIPRAVENI SE POSTAVIT RUSKÉMU TLAKU

- Na schůzce ministrů zahraničí NATO v Bruselu ve dnech 4. a 5. prosince, kam byl pozván a ukrajinský ministr Pavlo Klimkin, se také probíraly vyhlídky na členství Ukrajiny a Gruzie v NATO. Jak se díváte na takové perspektivy?

- Je dobře známo, že Česká republika sympatizuje s euroatlantickými aspiracemi Ukrajiny a Gruzie, včetně vyhlídky na členství v NATO, a tyto snahy podporuje. Oceňujeme, že jak Gruzie, tak Ukrajina rozvíjejí svá partnerství a spolupráci s NATO, a také uskutečňují vnitřní reformy. Dosažení vojensko-technické připravenosti je nezbytným předpokladem členství, ale domácí úkoly nejsou dosud dokončeny, jak všichni víme.

Euroatlantická bezpečnost je za poslední čtvrtstoletí na nejnižším bodě, nedůvěra a eskalace dosahují úrovně studené války
Jsou zde také politické předpoklady a bezpečnostní otázky. Rusko učinilo vše možné, aby popřelo politická práva obou zemí zvolit si svůj způsob obrany, neváhalo odstoupit od Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), napadnout, anektovat území, provádět podvratné aktivity, ničit, destabilizovat Gruzii a Ukrajinu. Všichni čelíme důsledkům: Euroatlantická bezpečnost je na nejnižším bodě za čtvrt století či tak nějak, nedůvěra a eskalace dosáhly vrcholu z dob studené války.

Je to těžké období a Ukrajina a Gruzie potřebují a dostanou naši podporu, a to jak politickou, tak materiální. Nicméně, pokrok na cestě k členství v NATO za těchto okolností vyžaduje hodně odhodlání a trpělivosti a je to dlouhodobé úsilí, dokonce i z pohledu jeho nejhorlivějších stoupenců, jako jsou Češi.

- V Bruselu jste také řekl, že "ruská hrozba a hybridní akce na východě Ukrajiny, v Azovském moři a v Gruzii podrývají evropskou bezpečnost." Jaký přínos může mít Praha a co dělá, aby se zabránilo takovým hrozbám?

- Myslím, že otázka spočívá spíše v tom, jak si můžeme navzájem pomáhat. Ruské vojenské a hybridní tlaky se stávají stále intenzivnějšími a diverzifikovanějšími, zejména směrem k jeho sousedům, stejně jako k Evropě v širším smyslu; a my jsme pevně rozhodnuti se jim postavit. Vyžaduje to více zdrojů, nových příležitostí a, co je důležité, větší kolektivní úsilí zejména s cílem zvýšit povědomí o situaci a koordinovat naše reakce. Ukrajina se pro Rusko stala bojovým prostorem nejen v klasickém vojenském smyslu, ale také z pohledu použití hybridních metod. Aliance by také měla akceptovat rady odborníků a sdílet informace a zkušenosti. Obecně platí, že partnerství a poradenství ohledně našich činností je zřejmou volbou. Aliance zase může podporovat Ukrajinu v konkrétních oblastech, jako je kybernetický prostor, strategické komunikace nebo posílení odolnosti populace, například podporou nezávislých médií nebo odhalováním lživých zpráv. A to jsou právě otázky, na které se se zaměřujeme v naší spolupráci s Ukrajinou, ať už bilaterální, nebo například v rámci platformy NATO-Ukrajina pro boj s hybridní válkou.

ZEMĚ EU MUSÍ HRÁT PODLE JEDNĚCH PRAVIDEL

- V sousedním Německu se vede živá diskuse o plynovodu „Nord Stream 2“. Česká republika se jí téměř neúčastní, možná i proto, že do republiky bezprostředně nezasahuje, a že české firmy nejsou do projektu zapojeny. Ale přesto: jaká je pozice Prahy v této oblasti?

- Naše pozice je stejná jako v jakémkoli jiném projektu – mnohem důležitější, než kolik potrubí bude vybudováno, je to, aby se dodržovala pravidla a právní normy EU. Česká republika je součástí trhu se zemním plynem v EU, kde musí všichni hráči řídit pravidly. A nakonec, plyn spotřebovávaný v České republice pochází ze spotového trhu v Rotterdamu.

- Není žádným tajemstvím, že postoj prezidenta České republiky ve vztahu k ukrajinské a ruské politice se často liší od pozice české vlády a ministerstva zahraničních věcí. Takový „rozkol“ existuje, a to zejména v přístupu k sankcím: Miloš Zeman je proti nim, vláda a premiér Andrej Babiš - pro. Znepokojuje vás taková situace? Cítíte nějaký tlak?

- Pohled našeho presidenta je, že jakékoli sankce jako nástroj zahraniční politiky nefungují. Nicméně, to je ale vláda České republiky, kdo zodpovídá za vnější vztahy naší země. Navíc všichni nejvyšší představitelé naší země, včetně prezidenta, se na setkání v září 2018 dohodli, že důvody pro zavedení restriktivních opatření stále existují.

UKRAJINSKÁ KVÓTA PRO PRACOVNÍKY MŮŽE BÝT ZVÝŠENA NA 40 TISÍC

- V Česku žije velká a velmi aktivní ukrajinská komunita, mnoho ukrajinských pracovníků přijíždí do vaší země pracovat. Jak hodnotíte celkovou situaci v této oblasti?

Ukrajinci jsou největší národnostní menšinou v České republice
- Ukrajinci jsou největší menšinou v České republice, a jsem rád, že v naší zemi našli nový domov. Navíc, několik tisíc mladých lidí studuje na českých vysokých školách, a to je zvláště slibné pro budoucí spolupráci.

- Nedávno česká vláda rozhodla rozšířit počet pracovníků zapojených do posuzování žádostí občanů Ukrajiny, neboť ukrajinské kvóta pro Ukrajinu, která v současné době činí 20 tisíc lidí za rok, může být zdvojnásobena. Jak efektivní je "Program Ukrajina", který začal v roce 2016?

- Díky neustálému ekonomickému růstu České republiky je na trhu práce vysoká poptávka po kvalifikovaných pracovnících, která nemůže být naplněna prostřednictvím vnitřních zdrojů. To otevírá možnost ukrajinským pracovníkům, kteří jsou považováni za kvalifikované a pracovité, získat zkušenosti v různých (obvykle high-tech) společnostech v České republice a které pak mohou stejně využít v Ukrajině. Unikátní a velmi úspěšný program propagace, který se realizuje, umožňuje žadatelům z Ukrajiny žádat o povolení k pobytu v souvislosti se zaměstnáním (tzv. pracovní karty). Současná roční kapacita je 21 tisíc lidí. Česká vláda zvažuje rozšíření kvóty každoročně na 40 tisíc lidí, ale konečné rozhodnutí se stále čeká.

Olga Tanasijčuk, Ukrinform

Foto: Úřad vlády ČR, ČTK / Šulová Kateřina

Překlad Dag Jeger, My a Ukrajina

Zdroj: https://www.myaukrajina.cz/index.php/node/593?fbclid=IwAR2bawyl7623aByY8zYvwWtImtfM6KYgBnBDqcZKI6RtiJnBuweijgkECCQ