Globální historie Ukrajiny: století revolucí 1917-2017... Přednáška zrušena!
Čtvrteční přednáška pana profesora Jaroslava Hrycaka byla ze zdravotních důvodů zrušena.
S politováním vám sdělujeme, že čtvrteční přednáška pana profesora Jaroslava Hrycaka byla ze zdravotních důvodů zrušena.
Doufáme, že si i tak vyberete z doprovodného programu konference.
Přednáška je součástí programu Mezinárodní konference v Praze :„Ukrajina jako kulturní a historický narativ (jazyk, dějiny, literatura)“.
„Ukrajina jako kulturní a historický narativ (jazyk, dějiny, literatura)“.Tisková zpráva: Mezinárodní konference v Praze 24.–26. 11. 2017
Ve dnech 24.–26. 11. 2017 se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze uskuteční mezinárodní interdisciplinární ukrajinistická konference, jejímiž účastníky budou kromě českých odborníků také ukrajinisté ze zahraničí, zvláště z visegrádských zemí, a ukrajinští badatelé.
Potřeba uspořádat větší ukrajinistickou konferenci v Praze byla pociťována už dávno a v posledních letech se stávala čím dál tím naléhavější. Úskalím ukrajinistiky (podobně jako dalších malých filologických oborů) je nižší praktická využitelnost. Dalším problémem malého oboru je určitá uzavřenost a izolovanost jednotlivých pracovišť. Ani v ČR se jednotliví badatelé příliš neznají a nevědí, kdo z kolegů se čím zabývá. O to více to platí v kontaktu se zahraničními kolegy. Konference tak představuje vítanou příležitost setkat se naživo, seznámit se a věnovat se diskusím.
Konference se bude konat s významným přispěním Velvyslanectví Ukrajiny v ČR, které se pod vedením nového velvyslance Jevhena Perebyjnisa začalo mnohem více než dřív věnovat i propagaci ukrajinské kultury v zahraničí. Právě zahraniční ukrajinisté jsou často těmi prvními, kdo utváří povědomí o Ukrajině a určuje způsob nazírání na ni.
Poděkování patří rovněž Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, České asociaci ukrajinistů a studentskému spolku Východoevropský klub. To, co začínalo jako iniciativa tří doktorandů ÚVES FF UK (Halyny Babak, Radka Mokryka a Alexeje Sevruka), dokázalo zaujmout akademické ukrajinisty (doktorku Terezu Chlaňovou a docentku Teťanu Sverdan) a získat podporu výše zmíněných spolků a institucí a dalších jednotlivců z řad odborné veřejnosti.
Na konferenci vystoupí zhruba padesát odborníků. Kromě českých a slovenských ukrajinistů (z Prahy, Brna, Olomouce a Prešova) se na konferenci přihlásili kolegové z Polska, Německa a dokonce z Nizozemska. Zhruba polovinu účastníků tvoří kolegové z Ukrajiny. Mezi hosty najdeme například profesorku Alenu Morávkovou, dlouholetou výzkumnici takzvané meziválečné pražské básnické školy, profesora Mykolu Mušinku z Prešova, mnohostranného odborníka na ukrajinské i rusínské záležitosti, či profesorku Agnieszku Matusiak, literární vědkyni a vedoucí oddělení ukrajinistiky Ústavu slovanské filologie Vratislavské univerzity.
Organizátoři konference počítají také s bohatým kulturním programem. V předvečer konference, 23. 11. od 19:00 se na půdě FF UK uskuteční veřejná přednáška předního ukrajinského historika Jaroslava Hrycaka, patrona konference. Večer 24. listopadu, po skončení prvního dne konference, se v Knihovně Václava Havla uskuteční za účasti hostů z Ukrajiny Lese Beleje a Olesji Jaremčuk debata s názvem Duch doby aneb divokou Ukrajinou, věnovaná ukrajinské literární reportáži. V sobotu 25. listopadu večer proběhne v kavárně knihkupectví Fra setkání s básnířkou z okupované části Donbasu, Ljubou Jakymčuk. Čtení z jejího díla doplní ukrajinský politolog Stanislav Fedorčuk a spisovatel Mykyta Hryhorov, kteří představí nedávno vydanou antologii donbaských autorů Poroda (Mateční hornina, 2017).
Organizátoři konference pevně věří, že první ročník konference nebude posledním, a že se Praha stane dalším místem, kde se v pravidelném intervalu budou ukrajinisté setkávat i nadále.
Kulturní program
23.11.2017
19:00 – Veřejná přednáška Jaroslava Hrycaka
Na téma Globální historie Ukrajiny: století revolucí 1917-2017.
Místo: Filozofická fakulta Karlovy university, druhé patro, místnost č. 200
Adresa: nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Staré Město, Praha
24.11.2017
19:00 – Jaremčuk, Belej: Duch doby aneb divokou Ukrajinou
Za účasti Olesji Jaremčuk a Lese Beleje proběhne v Knihovně Václava Havla večer ukrajinské literární reportáže. Moderovat bude Radko Mokryk, tlumočit Alexej Sevruk.
Místo: Knihovna Václava Havla
Adresa: Ostrovní 129/13, 110 00 Nové Město, Praha
25.11.2017
19:30 – Ljubov Jakymčuk
Setkání s ukrajinskou básnířkou Ljubov Jakymčuk (Luhansk – Kyjev). Večerem bude provázet Halyna Babak, tlumočí Alexej Sevruk. Stanislav Fedorčuk a spisovatel Mykyta Hryhorov zde představí nedávno vydanou antologii donbaských autorů Poroda (Mateční hornina, 2017).
Místo: Kavárna Fra
Adresa: Šafaříkova 202/15, 120 00 Praha
https://www.fra.cz/autorska-cteni/2017/11/25/ljubov-jakymcuk
26.11.2017
19:00 – Vernisáž fotografické výstavy UkraJINÁ
Během slavnostního zahájení fotografické výstavy UkraJINÁ, věnované současné ukrajinské diaspoře v České republice, se za účasti výzkumnice Sociologického ústavu Akademie věd ČR Mgr. Yany Leontiyevy Ph.D., uskuteční diskuse na téma Ukrajinci v ČR.
Místo: Filozofická fakulta Karlovy university, třetí patro, místnost č. 313
Adresa: nám. Jana Palacha 1/2, 116 38 Staré Město, Praha
Medailónky účastníků kulturního programu
Les Belej (1987) – Vystudoval anglistiku ve Vratislavi a ukrajinistiku ve svém rodném Užhorodu. Pracuje v ukrajinské Akademii věd. Je autorem básnických sbírek a dvou knih reportáží. V poslední z nich, Lychije devjanosti. Ljubov i nenavysť v Užhorodi (Drsné devadesátky. Láska a nenávist v Užhorodu, 2014), popisuje na příkladu Zakarpatí dramatické změny, které na Ukrajině proběhly po rozpadu SSSR. Věnuje se v ní dnes z velké části zapomenuté populární kultuře těch let ale i tehdejšímu boomu organizovaného zločinu. Úryvky z této knihy vyšly česky v časopise Plav.
Stanislav Fedorčuk (1981) – Narodil se v Doněcku na východní Ukrajině, kde také vystudoval historii. V roce 2014 musel své rodné město opustit a nyní žije v Kyjevě. Politolog a publicista.
Jaroslav Hrycak (1960) – Přední ukrajinský historik. Přednáší na Ukrajinské katolické univerzitě ve Lvově, působil také jako hostující profesor na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Předmětem jeho odborného zájmu je život a dílo ukrajinského spisovatele a publicisty přelomu 19. a 20. století Ivana Franka, o němž napsal dvě monografie – Duch, ščo tilo rve do boju (Duch, který žene tělo do boje, 1990) a Prorok u svojij vitčyzni: Franko ta joho spilnota (1856-1886) (Prorok ve své vlasti: Franko a jeho společnost (1856-1886), 2006). Zabývá se také sociologickým zkoumáním hodnotové orientace současných Ukrajinců a píše eseje, v nichž se věnuje obecnějším otázkám ukrajinské historie a historické paměti.
Mykyta Hryhorov (1994) – Pochází z východoukrajinského Doněcku. Píše poezii a publicistiku, překládá z angličtiny a polštiny. Společně s V. Biljavským letos vydal antologii současné ukrajinské literatury Donbasu Poroda (Mateční hornina).
Ljubov Jakymčuk (1985) – Studovala v Luhansku a v Kyjevě. Píše poezii, prózu a scénáře. Velkým úspěchem se stala její druhá básnická sbírka Abrykosy Donbasu (Meruňky Donbasu, 2015), považovaná za jednu z nejlepších knih o válce na východě Ukrajiny. Často vystupuje na ukrajinských a evropských literárních festivalech. Její básně byly přeloženy do půldruhé desítky jazyků. V rámci projektu Rik Semenka (Semenkův rok) se také věnuje popularizaci tvorby Mychajla Semenka, nejvýznamnějšího básníka ukrajinského futurismu.
Olesja Jaremčuk (1991) – Studovala žurnalistiku ve Lvově, Mnichově a ve Vídni. Je autorkou reportážního projektu Naši Inši (Naši jiní), vycházejícího v internetovém časopisu The Ukrainians. Píše do novin Deň, na literární stránky Litakcent a do polského časopisu New Eastern Europe. V roce 2015 zvítězila v ukrajinské soutěži literární reportáže Samovydec a v roce 2016 se stala její kurátorkou. Od května 2017 je šéfredaktorkou nového nakladatelství Čoven, které se věnuje reportážní literatuře a literatuře faktu. Čeští čtenáři se s její prací mohli seznámit v časopise NaVýchod.
Yana Leontiyeva (1979) – Pochází z Kyjeva. Studovala sociologii v Kyjevě a v Praze, od roku 2002 pracuje v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR. Zabývá se zejména migračními studiemi a metodami výzkumu v sociálních vědách. Publikovala také odborné studie o ukrajinské pracovní migraci v ČR a o postoji obyvatel ČR k migrantům.
Na přípravě konference se podílí:
Ústav východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
https://uves.ff.cuni.cz/cs/
Česká asociace ukrajinistů
http://www.ukrajiniste.cz/
Východoevropský klub
https://vk.ff.cuni.cz/o-nas/
Kontaktní osoby
Halyna Babak Radko Mokryk
+420 775 944 613
+420 774 967 824
Alexej Sevruk
+420 608 703 689
Více na https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10210759560328418&set=pcb.10210759585209040&type=3&theater
