Rok práce kabinetu Volodymyra Hrojsmana

Jméno Volodymyra Hrojsmana u nás není obecně známé, v rámci dnešní Ukrajiny však jde o důležitou osobnost, stojící v pomyslné hierarchii politických osobností hned za prezidentem Porošenkem. Premiérem se Hrojsman stal 14. dubna 2016: ve funkci nahradil Arsenije Jaceňuka, který se do funkce dostal po vítězství Majdanu.

Hrojsman se stal šestnáctým ukrajinským premiérem za dobu nezávislého státu, která trvá zhruba 25 a půl roku. Pro zajímavost lze uvést, že Česká republika, která se stala plně a zároveň plněji suverénní o 13 měsíců později, se může od doby svého vzniku vykázat jedenácti premiéry, míra stability a délka fungování českých kabinetů byla tedy větší.

Současný ukrajinský premiér se narodil v lednu 1979 v krajském městě Vinnycja na středozápadě Ukrajiny. Místní jméno Vinnycja má přitom v moderních dějinách Ukrajiny značně tragický zvuk: za německé okupace tu byly nalezeny zbytky značného počtu pohřbených obětí stalinského teroru z 30. let. Pojem „Vinnycja“ získal proto téměř stejné mezinárodní renomé jako místní jméno „Katyň“. Vinnycja sice nepatří v ukrajinských poměrech mezi největší města, se svými 370 000 obyvateli však zaujímá pozici srovnatelnou s Brnem.

Hrojsmanovi předkové žili ve Vinnyci po šest generací. Předky Hrojsmana byli místní Židé, kteří tvořili před 90 lety téměř 38 % obyvatel města (jen o čtyři procenta méně než Ukrajinci). Dnes se jejich podíl pohybuje na úrovni poloviny procenta, ale židovskou řeč jako rovnou udává ještě menší zlomek obyvatel. Část jeho příbuzných se zřejmě ještě za sovětských dob vystěhovala do města Ašdod v Izraeli, kam prý Hrojsmanův otec, ještě ne sedmdesátiletý, pravidelně cestuje. Židovská komunita ve Vinnyci však funguje a Hrojsman se k ní hlásil, náboženská příslušnost však pro něj zřejmě nepředstavuje klíčovou záležitost. Podstatnější je příslušnost k židovské národnosti, již lze v Ukrajině v dokumentech a při sčítání lidu uvádět.

V životě budoucího premiéra přicházely různé události ke slovu vždy značně brzy. V dílně svého otce pracoval už jako čtrnáctiletý, v šestnácti letech byl už ale obchodním ředitelem menší firmy a sňatek uzavřel v osmnácti. Starostou svého rodiště se stal v osmadvaceti, předsedou ukrajinského parlamentu před svými sedmatřicátinami a premiérem zhruba o půl druhého roku později. Nikdo před ním žádné z těchto dvou funkcí v tak mladém věku nedosáhl.

Působení Hrojsmana v primátorském úřadě bylo zřejmě úspěšné, přestože na toto téma existují nejrůznější, výrazně si odporující pohledy. Zjevné je, že Vinnycja byla přivedena do lepšího pořádku a vyhrála anketu o oblastní centrum nejpříjemnější pro život. Přispělo k tomu mj. to, že do města se podařilo v značném rozsahu přilákat investory, pomohla také spolupráce se švýcarským Curychem.

Období po r. 2014 znamenalo pro Hrojsmana vstup do celostátní politiky. V jejím rámci se bývalý vinnycký starosta hlásí snad nejen z pragmatických důvodů k ukrajinskému „zemskému vlastenectví“. Používání ukrajinštiny mu problémy nedělá, i když to není ukrajinština docela čistá a zvučná. To, že ukrajinským premiérem je Žid, aniž by na to bylo výrazněji negativně poukazováno, je zajímavým příspěvkem k častému obviňování Ukrajinců z antisemitismu.

Hrojsman přitom v současnosti nemůže cestovat do Izraele, protože ukrajinská delegace hlasovala v Radě bezpečnosti pro rezoluci, vyzývající k zastavení výstavby nových židovských osad na palestinském území. Ukrajinský premiér byl proto svým izraelským kolegou prohlášen v prosinci 2016 za personu non grata. Těsně předtím však izraelské ministerstvo pro záležitosti diaspory uvedlo Hrojsmana na čtvrtém místě v seznamu nejvlivnějších Židů světa – hned po L. Kohenovi, B. Dylanovi a E. Wieselovi.

Rok asi není pro činnost vlády příliš dlouhá doba, která by umožňovala jednoznačné zhodnocení jejích úspěchů či nezdarů. Činnost premiéra je při tomto hodnocení jistě základním, ale ne jediným prvkem. Nejsem navíc politologem ani ekonomem, abych zde s jistotou hodnotil, a mohu se řídit pouze dojmem zainteresované pozorující osoby. Hrojsman je jistě člověkem dobře zabezpečeným a výrazně soustředěným na řešení hospodářských a sociálních otázek spíše na úkor otázek kulturních a duchovních. Zdá se však, že se snaží dělat svou práci profesionálně a po krůčcích vyvádět Ukrajinu ze složité ekonomické situace. Některé ukazatele naznačují při vší nezbytné opatrnosti hodnocení, že se to do jisté míry daří.

Z některých hledisek byla zajímavou Hrojsmanova tisková konference uspořádaná 11. dubna. Premiér znovu projevil svou už známou nelásku k bývalé premiérce Tymošenkové. Dotkl se jí i v souvislosti s mezinárodní arbitráží ve věci ruských finančních požadavků vůči Ukrajině, které vyplývají z někdejší plynové smlouvy, podepsané Tymošenkovou. Řekl, že v případě rozhodnutí nevýhodného pro Ukrajinu bude nutno vydat Rusku místo peněz – jde o desítky miliard dolarů – právě Tymošenkovou. Současné Rusko označuje Hrojsman jednoznačným termínem: agresor.

Za zmínku stojí ještě to, že se premiér na tiskové konferenci šikovně vyhnul jasné odpovědi na své případné budoucí ambice, zejména v souvislosti s případným zájmem o úřad ukrajinského prezidenta, což však nemusí znamenat vůbec nic. Do nejbližších parlamentních voleb by měly zbývat ještě dva a půl roku, prezident i Nejvyšší rada jsou za polovinou nebo v půli funkčního období.

(boz)

foto: Автор: Vadim Chuprina (User:ВАДИМ ЧУПРИНА) - File:Володимир Гройсман.jpg, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=48233779

Zdroj a více info na https://www.myaukrajina.cz/node/263