Příběh Natálie Šamraiové z Kyjeva

Українка, яка викладає дорослим та дітям
повний текст українською / plná verze v ukrajinštině

Natalia Shamraiová vstává každé ráno v pět hodin. Znovu číst skripta, odpovídat na e-maily a
připravovat se na výuku. Natalia vyučuje na Filosofické fakultě Univerzitě Karlovy, na Akademii
múzických umění v Praze a také ukrajinštinu pro mládež a češtinu na zkladní škole náměstí
Curieových. V březnu loňského roku utekla před bombardováním v ukrajinském Kyjevě a zachránila
svého syna, psa a kočku.

Natalii Shamrai je 48 let, před válkou žila v Kyjevě, pracovala jako redaktorka televizního kanálu
"Dom", jako scenáristka, učitelka scenáristiky na Kyjevské národní univerzitě kultury a umění, a také
učitelka ukrajinského jazyka.

Po březnovém příjezdu do Prahy Natalia okamžitě odvedla syna do školy. "Ve škole jsem se zeptal,
jestli mají práci. Ředitel školy mě vyslechl a řekl, že potřebují asistenta, který by pomohl ukrajinským
dětem s adaptací. V březnu jsem začala pracovat na částečný úvazek. Mezitím jsem přeložila svůj
životopis do češtiny a poslala ho spolu s krátkými motivačními dopisy všude, kam jsem mohla: na
univerzity, do televize, rádia, na velvyslanectví, do firem." Hodila se jí znalost češtiny, kterou se
naučila na Ukrajině.

Paní Natalia dostávala jedno odmítnutí za druhým, ale nevzdávala se. Nyní Nataliina rána začínají v
pět hodin: odpovídá na e-maily, opravuje články z Kyjeva, připravuje synovi snídani a svačinu do
školy, dokončuje přednášky nebo plány hodin.
V 7:45 už je ve škole. "Ve škole mám obvykle 6 hodin češtiny. Učím třídy od pátého do devátého
ročníku. Jsou to teenageři, kteří protestují, když je to těžké. Snažím se pochopit jejich pocity. Pracuji
také jako asistentka pedagoga. Překládám, pokud dítě nerozumí, vysvětlím mu, jak úkol splnit. Po
vyučování vyplňuji prezenční listinu, píšu dopisy rodičům, učební plány, připravuji hodiny na další
den," říká Natalia.

Poté Natálie dochází na Karlovu univerzitu, kde vyučuje ukrajinštinu pro zaměstnance a učitele.
"Velmi si vážím touhy Čechů dozvědět se více o Ukrajině. Naučit se náš jazyk, pochopit psychologii
Ukrajinců. V létě se do kurzu ukrajinštiny přihlásilo téměř 300 lidí. Mám k tomu velký respekt. Jednou
týdně mám přednášku o scenáristice a dramatu," říká Natalia.
Čas od času pořádá workshopy a konverzační kluby, překládá dokumenty pro své přátele nebo učí
děti. Přestože je výuka jednou z jejích největších vášní, není snadná. "Mluvit celý den cizím jazykem je
velká zátěž. Někdy je mým největším přáním mlčet, abych se mohla zotavit," přiznává Natalia.
V nejtěžších chvílích si pracovitá Ukrajinka říká: "Vyhrajeme a moje práce je pro Ukrajinu velmi
důležitá. Protože naše děti by měly být klidné a cítit se méně osaměle než dospělí. A výuka
ukrajinštiny pro Čechy je mou velkou vášní."

Natalia, stejně jako téměř půl milionu dalších Ukrajinců, našla útočiště v České republice. Kde je svým
synem obklopena sousedy a novými přáteli, kteří se stali téměř rodinou. "Úžasní lidé v České
republice vnímají naši bolest jako svou vlastní," říká Natalia. - "Mám kamarádku Itku - je pro mě jako
sestra. Její podpora mě drží při životě. Když jsem byla nemocná a nemohla jsem vstát z postele, nosila
mi jídlo. A píšeme si každý den. Ivanka přinesla do našeho pokojíku pod střechou postel a matraci.
Nataša a Ksyusha mi pomohly najít byt, měsíc jsem bydlela u Ricka a on se o mě a mého syna staral
jako o rodinu. Pavla udělala všechno pro to, aby se Andrijovi ve škole dařilo, a Dominika je
nejinteligentnější člověk, kterého znám. Tereza neúnavně pomáhá Ukrajincům v České republice,
Hana jezdí na mítinky a vždy si najde čas na povídání o Praze. Ivana mi řekla hodně o digitálních
technologiích a Danča mě pozvala do svého živého vysílání na Facebooku. Olja je skvělá učitelka a já
se od ní učím, jak být trpělivý s dětmi, a Kuba přivezl z Chersonu přes půl Evropy do Prahy zatoulanou
fenku Sáru."

Natalia Shamrai chodí každý den do práce učit dospělé i děti. Pracuje téměř od prvních dnů svého
pobytu v České republice, stejně jako více než 100 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, kteří zde získali dočasnou
ochranu.

autor textu: Oksana Maslova, radioukrajina.cz
překlad do čj: Jan Schroth
autor projektu: MPSV
podpora: Ukrajinci.cz