Děkujeme každému, kdo není lhostejný!

Zdravice Karla Schwarzenberga
„Snad nejkrásnější vzpomínka loňského roku je pro mě večer na Majdanu. Setkat se s tolika mladými, ale i staršími lidmi plnými entusiasmu, nadšení pro svobodnou Ukrajinu a pro Evropu, to na mě jako zahraničního návštěvníka udělalo veliký dojem.
A musím říci, že jsem opustil Kyjev s velkou sympatií pro hnutí, které se spontánně na náměstí Nezávislosti vytvořilo.
Tím hůř jsem otřesen událostmi dneška a včerejška, kdy máme poprvé mrtvé a jsme svědky bezohledných a krutých zásahů bezpečnostních složek.
Všichni, kdo jsou zde na této demonstraci shromážděni, myslí na své přátele v Kyjevě. Opravdu doufám, že se podaří Ukrajině nabýt svobodu, stejně jako se to podařilo nám v listopadu 1989. My, protože je tu dnes také přítomno mnoho Čechů, jsme s vámi!!!„

Jiří Bareš pro ukrgazeta.eu
„Jmenuji se Jirka Bareš a na Facebooku jsem založil stránku „Chceme demokratickou Ukrajinu" a ten důvod je v podstatě jednoduchý: my, jako národ, který si zde zažil v podstatě obdobnou situaci za doby Jana Palacha v roce 69, kdy spáchal sebevraždu kvůli okupaci ruských vojsk, bychom měli být prvním národem, který proti tomu veřejně vystoupí a první z těch, který řekne „Stop! To my nechceme!". A mně hrozně vadí, že se to tady neděje. Média říkají polopravdy, tak, aby se to někomu hodilo možná do krámu, já nevím, proč to tak je. Ale nejvíc mi vadí to, že pan Prezident Zeman místo aby se od toho distancoval, si ještě pozve pana Prezidenta Janukoviče".

Jaromír Štětina
„Protože se šíří snahy zdiskreditovat protestní hnutí na Ukrajině, tady je můj pohled: Tisíce, někdy desetitisíce a někdy statisíce Ukrajinců v Kyjevě stráží Náměstí nezávislosti. Už více než dva měsíce. Je to velké celonárodní vzepětí a veřejně a hrdinně projevená touha po svobodě. V neděli vyšli na náměstí studenti kyjevských univerzit. Provolávali: "Nejsme otroci, jsme Ukrajinci."
Byl jsem na kyjevskem "majdanu" před Vánoci. V té době demonstranti v centru města strhli velkou sochu Vladimíra Iljiče Lenina. Z řečnické tribuny vzápětí několikrát zaznělo: "Teprve teď, teprve nyní, kdy jsme Lenina povalili, jsme se vyrvali ze spárů Sovětského svazu." V té větě je ukryt smysl jejich snaženi. Se Sovětským svazem, s touto bolševickou říší zla měli Ukrajinci tragické zkušenosti. Gulagy, deportace, popravy, ničení národní identity, ničení ukrajinského jazyka... Genocida na Ukrajině v letech 1932 - 1933, kdy Stalin uměle vyvolal na Ukrajině hladomor, který připravil o život deset miliónů lidí. Ukrajinci nechtějí patřit do nově vznikajícího Sovětského svazu, který nyní buduje Moskva pod pracovním názvem Euroazijský svaz. Má zatím tři členy: Putinova Ruská federace, Nazarbajevův Kazachstán a Lukašenkovo Bělorusko. Janukovičova Ukrajina by měla být nejzápadnějším členem nového, nevyzpytatelného nadnárodního celku. Proto chtějí Ukrajinci do Evropy. Oni tam bytostně patří a jejich statečnosti je potřeba vzdát hold podporou, sympatiemi, modlitbou a jasně vyřčeným slovem lidské účasti".

Zdroj: https://www.facebook.com/oksana.moiseniuk/posts/692470927469917