Československo 1968 / Krym 2014. Debata o paralelách dvou okupací ... 25.6. v Aule ABF
Ve čtvrtek 25. června proběhne od 18:30 v Aule ABF diskuze o paralelách sovětské okupace Československa v roce 1968 se současnou situací na Ukrajině.
Pořádá Proti ztrátě paměti a další (2)
Aula ABF, Václavské náměstí 833, Praha
Ve čtvrtek 25. června proběhne od 18:30 v Aule ABF diskuze o paralelách sovětské okupace Československa v roce 1968 se současnou situací na Ukrajině. Pozvání do diskuze přijali:
Viktor Fajnberg - jeden z „osmi statečných“, kteří protestovali na Rudém náměstí proti invazi v Československu
Refat Čubarov - předseda krymskotatarského parlamentu v exilu
Michael Romancov - politický geograf
Moderuje Zuzana Tvarůžková.
Diskuze bude v ruštině a bude tlumočena do češtiny.
Vstup zdarma
Akce se koná v rámci kapaně PROTI ZTRÁTĚ PAMĚTI.
...
Každý rok 27. června si v České republice připomínáme Památku obětí komunistického režimu – ten den roku 1950 byla zavražděna dr. Milada Horáková. Se zmíněným datem se však pojí ještě jedno výročí – před čtyřiadvaceti lety odešel z naší země poslední sovětský voják. I proto jsme se rozhodli letošní ročník kampaně Proti ztrátě paměti věnovat okupaci Československa, která začala v srpnu 1968.
Chceme znovu upozornit na to, co se tehdy stalo, a zdůraznit, že vpád a dlouholetý pobyt sovětské armády měl tragické následky. Kvůli okupačním vojákům u nás umírali lidé. O sovětské tanky se opíral normalizační režim, který devastoval zemi, komplikoval a ničil občanům životy, vedl k masivní emigraci. Cílem okupace, formálně označované za internacionální pomoc spřátelených vojsk Varšavské smlouvy, bylo zastavení demokratizačního procesu v zemi, kterou sovětská vláda považovala „za svou“. Nebylo to poprvé, kdy Moskva nasadila armádu proti neposlušnému satelitu. V roce 1953 vyjely na její pokyn tanky proti protestujícím dělníkům ve Východním Berlíně, o tři roky později sovětské jednotky utopily v krvi maďarskou revoluci. Jsme tedy jedním z mnoha národů, které mají se sovětskou imperiální rozpínavostí neblahou zkušenost. Měla by z ní vyplývat schopnost být solidární s těmi, kdo se stali oběťmi agrese.
Viktor Fajnberg - jeden z „osmi statečných“, kteří protestovali na Rudém náměstí proti invazi v Československu
Refat Čubarov - předseda krymskotatarského parlamentu v exilu
Michael Romancov - politický geograf
Moderuje Zuzana Tvarůžková.
Diskuze bude v ruštině a bude tlumočena do češtiny.
Vstup zdarma
Akce se koná v rámci kapaně PROTI ZTRÁTĚ PAMĚTI.
...
Každý rok 27. června si v České republice připomínáme Památku obětí komunistického režimu – ten den roku 1950 byla zavražděna dr. Milada Horáková. Se zmíněným datem se však pojí ještě jedno výročí – před čtyřiadvaceti lety odešel z naší země poslední sovětský voják. I proto jsme se rozhodli letošní ročník kampaně Proti ztrátě paměti věnovat okupaci Československa, která začala v srpnu 1968.
Chceme znovu upozornit na to, co se tehdy stalo, a zdůraznit, že vpád a dlouholetý pobyt sovětské armády měl tragické následky. Kvůli okupačním vojákům u nás umírali lidé. O sovětské tanky se opíral normalizační režim, který devastoval zemi, komplikoval a ničil občanům životy, vedl k masivní emigraci. Cílem okupace, formálně označované za internacionální pomoc spřátelených vojsk Varšavské smlouvy, bylo zastavení demokratizačního procesu v zemi, kterou sovětská vláda považovala „za svou“. Nebylo to poprvé, kdy Moskva nasadila armádu proti neposlušnému satelitu. V roce 1953 vyjely na její pokyn tanky proti protestujícím dělníkům ve Východním Berlíně, o tři roky později sovětské jednotky utopily v krvi maďarskou revoluci. Jsme tedy jedním z mnoha národů, které mají se sovětskou imperiální rozpínavostí neblahou zkušenost. Měla by z ní vyplývat schopnost být solidární s těmi, kdo se stali oběťmi agrese.
