Češi pomáhají při vzdělávání na Ukrajině a v Bělorusku. Nejúspěšnější je ústní historie

AMO působí v Bělorusku od roku 2006 a na Ukrajině od roku 2008.

Jakých úspěchů jsme v tomto regionu zatím dosáhli, popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Vlaďka Votavová.

Zpočátku bylo naše úsilí a projekty zaměřeny na předávání zkušeností se vstupem do Evropské unie a NATO.

Země ve východní Evropě byly zvědavé, jak se s tím ČR vyrovnala, co musela splnit za podmínky, jaké jí to přineslo výhody.

V průběhu let se situace postupně změnila.

Východoevropské státy pochopily, že integrace není otázkou dvou let, takže jsme se postupně zaměřovali i na dlouhodobější trendy.

V našem případě se jedná zejména o vzdělávání. Pracujeme s učiteli, se studenty a částečně také s novináři.

Na Ukrajině se snažíme spolupracovat zejména s novináři v regionech, kteří nemají příliš přístup ke kvalitním vzdělávacím materiálům.

Co se týče posledních tří let, tak jsme zaznamenali zvýšenou poptávku po zkušenostech s reformou vzdělávacího systému.

Od té doby na Ukrajině spolupracujeme jak s ministerstvem školství, tak s několika univerzitami, kterým zprostředkováváme kontakt s českými experty.

A jak se to odráží v praxi?

Díky jednomu z našich projektů se na Perejeslav-Chmelnické univerzitě podařilo spustit program Erasmus plus na výměnu studentů.

Už v letošním akademickém roce 2016/2017 vyjeli první tři Ukrajinci do České republiky na Masarykovu univerzitu.

Takže to je jeden z těch hmatatelných důsledků.