„V hospodách o sobě roztrubuju, že jedu psát velký český román do Polska,“ ...

Ukrajina není objektem dějin, je jejich plnoprávným subjektem. Lidí, kteří stáli na Majdanu, a dalších, kteří je podporovali, jsou miliony a miliony - a byli mezi nimi i lidi z Krymu a z východu Ukrajiny, kteří na současný válečný konflikt doplácejí nejvíc. Jde o většinový hlas Ukrajiny, který řekl - máme toho dost, do žádného spolku s Ruskem nechceme. To není žádná geopolitika, to je dění na kapilární úrovni. Mnohem lepší než číst či poslouchat zprávy, ať už je vypouští oficiální média, nebo nějaká obskurní, která se mermomocí snaží zastávat jinou než mainstreamovou pozici, ať už zleva, nebo zprava, je přečíst si román ukrajinského autora, jenž Ukrajinu přibližuje z lidské perspektivy, ne z hlediska nadnárodních bloků, které svádějí zarputilý zápas o moc.

Nějaký tip?

V českém překladu nedávno vyšel román Oksany Zabužko Muzeum opuštěných tajemství. Poslední třetinu jsem přečetl jedním dechem během dvou dnů. Kniha má přes sedm set stránek a shrnuje, co se děje na Ukrajině teď, co předcházelo Majdanu, vlastně celé 20. století. Autorčina optika koresponduje s tím, co o Ukrajině píše např. Timothy Snyder: že je to země, kde se nyní sklízejí důsledky toho, že se tu systematicky, na plné obrátky vraždilo. S kolegou Miroslavem Tomkem dokončujeme překlad slavného románu Jurije Andruchovyče Moskoviáda. Myslím si, že by tu mohl rezonovat právě v souvislosti s událostmi, které poslední rok hýbou Ukrajinou. Vypráví o jednom dni ukrajinského básníka v Moskvě v předvečer rozpadu SSSR. Autor tu řeší ukrajinský vztah s Ruskem, který je hodně komplikovaný. Není to žádná intelektuálština, kniha je velmi vtipná, obsahuje spoustu černého humoru. Vyjde v roce 2015.

Více na http://www.czechlit.cz/rozhovory/v-hospodach-o-sobe-roztrubuju/