Alexandr Mitrofanov: Informační válka o Ukrajinu ve stylu Brežněva
Menšina byla schopna se zamyslet nad tím, že existuje i jiný výklad událostí, než který prezentuje Kreml. Většina zůstala neoblomná. Drží se své směsice slavjanofilství, antiamerikanismu, touhy po pevné ruce a až erotického uctívání hrubé síly.
Lidé, kteří už mají po padesátce, si musí občas připadat jako v mládí. Důvodem je stroj dezinformací, který naplno funguje v Rusku a je určen také pro zahraničí včetně České republiky. Souvisí to s novým kursem Vladimira Putina a pro běžné lidi „jde o ten Krym".
Konstatování, že v Rusku se vládci vrátili k propagandě, která se používala za Brežněva, by však nestačilo. Lze tam najít propojení na stalinskou dobu a navíc autoři, dle výsledného produktu, znají také odkaz Josepha Goebbelse. Byla by to látka pro zkoumání vnitroruských souvislostí, kdyby...
....Problém je - a teď mluvím o Česku - v něčem jiném. Vím z vlastní zkušenosti, kdy jsem ony příklady v debatách s lidmi, kteří pijí pouze z ruských potoků, opravdu uváděl, jak to dopadlo. Menšina byla schopna se zamyslet nad tím, že existuje i jiný výklad událostí, než který prezentuje Kreml. Většina zůstala neoblomná. Drží se své směsice slavjanofilství, antiamerikanismu, touhy po pevné ruce a až erotického uctívání hrubé síly.
Můj závěr je, že jsou to lidé, kteří nedokážou žít bez pána s knutou, který stojí nad nimi a za věrnou službu jim občas hodí kost. Od Američanů jako spojenců možná čekali víc než kost, dejme tomu párek s pivem. Nedostali nic. Se vzkazem, že si na to mají vydělat sami. Teď vkládají naděje v Rusy.
Kreml má tyto lidi rád. Ale jen jako svůj kanonenfutr. Protože bezpochyby válku vede, byť zatím informační. Francouzi říkají: A la guerre comme à la guerre. Válka je válka.
