Vláda projednala zprávy o stavu lidských práv a o situaci národnostních menšin v ČR v roce 2012
Zpráva zmiňuje i nedostatky v ochraně a zajištění lidských práv. Tím nejvýraznějším stále zůstává sociální vyloučení v jednotlivých obcích a neexistence sociálního bydlení. Úzce s tím ostatně souvisí i problematika netolerance ve společnosti...
Aktuality zmocněnkyně vlády pro lidská práva
14. 8. 2013 16:23
Vláda na svém jednání vzala na vědomí dvě zprávy připravené v rámci Sekce pro lidská práva vedené vládní zmocněnkyní pro lidská práva Monikou Šimůnkovou. Ty vládu informovaly o stavu lidských práv a situaci národnostních menšin v České republice v roce 2012.
Zpráva o stavu lidských práv v roce 2012
„Zpráva o stavu lidských práv je vládě předkládána každoročně, aby ji informovala o situaci v oblasti ochrany a dodržování lidských práv a upozornila na související problémy, které je třeba řešit. Cílem zprávy je poskytnout vládě vyvážený a nezaujatý, ale i určitým způsobem kritický pohled na problematiku lidských práv," říká ke zprávě vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Zpráva se věnuje mezinárodním závazkům ČR v oblasti lidských práv a jejich plnění i situaci v oblasti ochrany a naplňování jednotlivých lidských práv za uplynulý rok. Zpráva sleduje práva občanská a politická a práva hospodářská, sociální a kulturní spolu s právem na soudní ochranu.
„Z konkrétních pozitivních věcí zpráva zmiňuje novou právní úpravu ochrany práv obětí trestných činů či mediace ve sporech. Vyzdvihuje i vznik nezávislé Generální inspekce bezpečnostních sborů. Informuje i o judikatuře Ústavního soudu týkající se zrušení veřejné služby v jejím novém pojetí," představuje část obsahu zprávy Monika Šimůnková. Zpráva také informuje o mírném posunu v oblasti inkluzivního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména o přípravě nové legislativy, kterou je třeba co nejrychleji schválit.
Přijetí Národního akčního plán podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 může posílit práva seniorů ve všech hlavních oblastech jejich života. Kvalitně naplňována je dle zprávy i Národní strategie ochrany práv dětí, především přijetím rozsáhlé novely sociálně právní ochrany dětí směřující k deinstitucionalizaci péče o děti, kterou je nutno doprovodit dostatečnou podporou péčí v rodině.
Zpráva zmiňuje i nedostatky v ochraně a zajištění lidských práv. Tím nejvýraznějším stále zůstává sociální vyloučení v jednotlivých obcích a neexistence sociálního bydlení. Úzce s tím ostatně souvisí i problematika netolerance ve společnosti, jak ukázaly např. události na Šluknovsku či nyní v Duchcově nebo Českých Budějovicích. Problémem je i nedostatečné personální a materiální vybavení soudů způsobující průtahy v jednotlivých řízeních. Přetrvává i vyloučení mnoha skupin cizinců z veřejného zdravotního pojištění a jejich závislost na pojištění soukromém.
Zpráva o situaci národnostních menšin v České republice za rok 2012
Zpráva o situaci národnostních menšin předkládaná ministrem zahraničí ve spolupráci s vládní zmocněnkyní pro lidská práva je rozdělena do čtyř hlavních tematických celků. Nejprve popisuje monitorovací cyklus mezinárodních závazků k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin a Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků, následuje hodnocení aktuálních úkolů vyplývajících z usnesení vlády, dále komentáře k jednotlivým právům příslušníků národnostních menšin a přehledné zpracování dotací ze státního rozpočtu a rozpočtů samospráv. V přílohách zpráva obsahuje i popis situace na úrovni obcí, statutárních měst a krajů a reflexe zástupců národnostních menšin v Radě vlády pro národnostní menšiny.
„Zpráva popisuje přípravu novelizace zákona o obcích, která se národnostních menšin týká ve dvou bodech: změny pravidel pro zřizování výboru pro národnostní menšiny a pro označování ulic a jiných veřejných prostranství v jazyce národnostní menšiny. Návrh iniciovaný mj. Radou vlády pro národnostní menšiny je v tuto chvíli v prvním čtení Poslanecké sněmovny," vyjmenovává z obsahu zprávy o situaci národnostních menšin vládní zmocněnkyně pro lidská práva.
Zpráva také na základě výsledků sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v březnu 2011 uvádí, že počty většiny menšinových společenství v ČR až na výjimky klesají. Těmito výjimkami jsou ukrajinská, ruská a bulharská menšina. Z výsledků sčítání je zřejmý i zřetelný nárůst počtu osob, jež neuvedly žádnou národnost (jde více než o čtvrtinu populace).
Zástupci jednotlivých menšin v příloze zprávy uvádějí jako problém pokles finanční podpory ze strany státu, který má za následek mj. tlumení aktivit národnostně menšinových občanských sdružení. Polská menšina vyjadřuje nespokojenost se způsobem informování v regionálních sdělovacích prostředcích o polské menšině a nedostatečném vzdělání v Moravskoslezském kraji o historii menšiny. Ruská menšina zmiňuje zase potíže v komunikaci mezi ní a nově příchozími krajany do ČR. Zástupcem židovské komunity je opakována obava před rostoucím vlivem extremismu.
