Pedagogika aneb Cizinec v třídě
pro učitele základních a středních škol a seznámí vás stručně s principy inkluze, její praktickou aplikací v konkrétních předmětech, prácí s heterogenním kolektivem a se zásadami multikulturní výchovy.
Tato část je určena zejména pro učitele základních a středních škol a seznámí vás stručně s principy inkluze, její praktickou aplikací v konkrétních předmětech, prácí s heterogenním kolektivem a se zásadami multikulturní výchovy.
Přítomnost žáka cizince ve třídě může učiteli s běžnou pedagogickou zkušeností připadat zpočátku jako těžko řešitelný úkol. Skutečnost, že ve třídě je někdo, kdo se svým jazykem odlišuje od ostatních, může učitel vnímat jako okolnost narušující běžný průběh vyučování a výrazně znesnadňující jeho pedagogickou činnost ve třídě: Jak mohu žáka, který nerozumí, zapojit do výuky? Jak se mu mohu věnovat, a zároveň nezanedbávat ostatní žáky? Jak mohu žáka, který se neumí vyjádřit ústně ani písemně, hodnotit? Jak k němu vůbec mám přistupovat? Učitel může dojít k přesvědčení, že splnit tyto požadavky je nad jeho síly, a podlehnout skepsi či úplně rezignovat na zapojení tohoto žáka do výuky.
K překonání těchto pocitů přitom stačí si uvědomit, že jazyková odlišnost žáka cizince přece není jediná odlišnost, se kterou se učitel setkává, a pedagogická práce s diverzitou neboli rozmanitostí je vlastně každá pedagogická práce. Třídní kolektiv není nikdy homogenní, vždy se v něm najdou různí žáci s odlišnými předpoklady, schopnostmi i dovednostmi. Navíc je každý žák individualita, která má za sebou rozličné zkušenosti, rodinné zázemí a biografické nastavení, což jsou všechno faktory ovlivňující samotný přístup k učení a zároveň i fungování uvnitř kolektivu. Proto je schopnost vyrovnat se s diverzitou ve třídě základním předpokladem profesionálního přístupu k výuce i k práci s třídním kolektivem pro každého dobrého učitele.
Jestliže je součástí třídy, potažmo školy, i žák s odlišným mateřským jazykem(žák s OMJ), přináší to nepochybně větší potřebu diferenciace učiva a odlišného přístupu. Inkluzivní výuka je proto základním předpokladem pro integraci žáků s OMJ, patřících do skupiny žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, do hlavního vzdělávacího proudu. V této sekci najdete informace o principech inkluzivní výuky a konkrétní rady, jak s žáky cizinci při výuce pracovat.
Část inkluze v praxi nabízí tipy, jak pracovat s žáky s OMJ v běžných třídách. A zároveň nabízí ke stažení i praktické pomůcky, jako slovníčky pojmů z jednotlivých předmětů.
Materiály a tipy k jednotlivým předmětům shrnuje dosavadní zkušenosti pracovníků sdružení META, které načerpali při podpoře žáků s OMJ ve školách i ve spolupráci s pedagogy v pracovních skupinách. Cílem pracovních skupin bylo najít způsoby výuky, které podporují (nejen) jazykový rozvoj žáků s OMJ. Výstupy z těchto pracovních skupin, včetně praktických tipů a výukových materiálů pro žáky najdete vždy u konkrétních předmětů.
Práci s kolektivem, ve kterém je žák s OMJ, je věnována samostatná kapitola. Zde se dozvíte základní pravidla napomáhající úspěšnému začlenění těchto žáků mezi ostatní spolužáky.
V sekci věnované multikulturní výchově jsou koncentrovány postupy a metody práce, jež napomáhají integraci tohoto průřezového tématu do výuky. Zároveň je ale prostřednictvím MKV možné zapojit žáky s OMJ do výuky a pokud možno nenásilně tematizovat jejich odlišný sociokulturní původ.
Dalším průřezovým tématem, které se týká i fenoménu migrace, je výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. V této sekci jsou odkazy na již zpracované materiály, týkající se tematicky migrace a s ní spojených jevů.
Ke stažení:
Metodika
V přiloženém souboru naleznete informace o průřezových tématech a jejich zařazení do ŠVP, o využití dokumentárního filmu při zavádění průřezových témat, rady a doporučení pro práci s dokumentárním filmem ve výuce a tabulku a přiřazení filmů a aktivit k průřezovým tématům.
URL:
MetodikaPrůřezová témata v praxi
Metodická příručka Průřezová témata prostřednictvím dokumentárního filmu v praxi přináší praktické zkušenosti učitelů se sadou Průřezová témata prostřednictvím dokumentárního filmu.
Tuto sadu měli během školního roku 2007/2008 k dispozici učitelé na 500 základních školách a víceletých gymnázií po celé České republice.
URL:
Průřezová témata v praxi
Studijní materiály:
Dobrá škola 21. století
Sborník k setkání zástupců škol, neziskových organizací a odborníků v oblasti vzdělávání.
Soubor:
pdfs_169.pdfAutor:
Varianty (kol.)Vydáno:
2012Interkulturní vzdělávání
Příručka poskytuje ucelený vhled do problematiky interkulturního vzdělávání, věnuje se způsobům, jak realizovat principy, metody i informační obsahy v podmínkách středního školství. Kromě informací pro učitele zde naleznete praktické aktivity pro práci s žáky.
Autor:
J. BuryánekVydáno:
2002URL:
Interkulturní vzděláváníInterkulturní vzdělávání II.
Pokračování příručky Interkulturní vzdělávání. Poskytuje ucelený vhled do problematiky interkulturního vzdělávání, věnuje se tématům jako je gender, česko-německé vztahy nebo subkultura. Kromě informací pro učitele zde naleznete praktické aktivity pro práci s žáky.
Autor:
Editor: J. BuryánekVydáno:
2005URL:
Interkulturní vzdělávání II.Nápadník pro výuku dle učebních stylů
K projektu Učení na míru vyšla metodická příručka Nápadník pro výuku dle učebních stylů. Naleznete v ní praktickou část se 75 různými aktivitami do výuky, zkušenosti učitelů při výuce s respektováním učebních stylů a přehled tradičních teorií učebních stylů.
Více o projektu na http://www.uceninamiru.scio.cz/.URL:
Průvodce implementací interkulturního vzdělávání
Průvodce INTER - Praktický průvodce implementací interkulturního vzdělávání ve školách byl navržen jako praktický nástroj pro pomoc čtenářům při analyzování, realizaci a zlepšování interkulturního vzdělávání ve školní praxi.
URL:
Průvodce inter
Zajímavé odkazy:
Czechkid
Czechkid je komplexním nástrojem pro zavedení multikulturní výchovy (dále jen MKV) do škol.
URL:
http://www.czechkid.cz/EDU portál
Portál EDU.CZ představuje nekomerční internetové médium, poskytující informace z oblasti školství a vzdělávání.URL:
http://www.edu.cz/Varianty
Vzdělávací program Varianty společnosti Člověk v tísni všestranně podporuje zavádění interkulturního vzdělávání (IKV) a globálního rozvojového vzdělávání (GRV) do českého školství.URL:
www.varianty.cz/
Kazuistiky:
Dvojitá školní docházka
Na základní školu nastoupil do 3. třídy chlapec z Číny. Přestěhoval se za svými rodiči, kteří zde již téměř tři roky žili. Během té doby si zařídili obchod, který dobře prosperoval. Chlapec neuměl vůbec česky, když začal navštěvovat českou základní školu. Zpočátku působil velmi zakřikle, s dětmi se příliš nekontaktoval. Nebylo se čemu divit, jazyková bariéra byla obrovská.
Rodiče byli požádáni o spolupráci ve výuce českého jazyka. Vhodné by bylo, aby chlapec docházel na odpolední kurz, trávil čas v družině, případně na nějakém zájmovém kroužku. Nic takového se však nekonalo. Chlapec odcházel každý den ihned po vyučování domů. Na plnění školních povinností však nikdy nedošlo, domácí úkoly ani jinou zadanou práci do školy nenosil. Jeho čeština se nelepšila. Tím pádem se nelepšilo ani jeho zapojení do výuky. Spíš naopak, chování chlapce začalo být stále podivnější. Během výuky byl velmi unavený, a někdy se choval nepřiměřeně agresivně.
S ohledem na situaci se snažila paní učitelka promluvit s chlapcem i jeho rodiči. Zjistila, že chlapec odchází každý den po škole do tzv. čínské školy, kde absolvuje další čtyři hodiny výuky. Učí se čínštinu, angličtinu a matematiku. Domů se dostává každý den po šesté hodině. Úkoly ho čekají do obou škol, energie však už příliš nezbývá.
Pro rodiče chlapce je velmi důležité, aby navštěvoval i čínskou školu. Platí za ni také dost peněz. I přesto, že vnímají přetíženost chlapce a to, že v české škole nebude pravděpodobně nikdy příliš úspěšný, nebude-li mít dostatek času na přípravu a odpočinek, je pro ně tato zvolená cesta tou správnou a neumí si představit jinou variantu.
Přestože je určitě v pořádku a obecně velmi vítané, aby se chlapec věnoval i zdokonalování svého mateřského jazyka, taková frekvence výuky (tj. pět odpolední v týdnu) je zničující. Nicméně stále jsou to rodiče, a je to tak v pořádku, kdo má právo rozhodnout o vzdělávání a výchově svých dětí. Z pohledu středoevropana to může působit nerozumně, až „násilně", ale jak nás upozornil náš spolupracující sinolog, je potřeba se na to podívat pohledem lidí vyrůstajících v přelidněné Číně. Konkurence je zde tak veliká, že rodiče se snaží dostat do svých dětí co nejvíce, aby ve svém dospělém životě obstály. A s takovou zkušeností sem přijíždí i rodiče tohoto chlapce.
Odborný jazyk je potřeba trénovat
Tuman žije s rodiči již 5 let v Česku. Pochází z Mongolska. Bydlí v malé vesnici a do školy dojíždí dvacet kilometrů autobusem. Je mu 15 let a chodí do osmé třídy. Spolužáci ho berou, ve třídě je oblíbený, má tam své místo i postavení. Komunikace se spolužáky mu nedělá problémy. O přestávce s nimi živě diskutuje o fotbale, což je jeho oblíbený sport. Sám hraje za školní tým.
Při výuce ale Tuman s učiteli nemluví. Když se ho učitelka zeptá, odpoví jednoslovně a velmi potichu. Působí nesměle, což velmi kontrastuje s jeho projevem mezi spolužáky o přestávce i v hodině, kdy se často mimo téma klidně baví se sousedem. „S klukama se bavím úplně normálně, když se mě ale na něco zeptá učitelka, nevím, jak odpovědět," reaguje na otázku, co mu v jazyce dělá největší problém.
Tuman není jediný. Všechny děti, které v průběhu svého vzdělávání změnily vyučovací jazyk, prochází podobnými těžkostmi. Komunikovat se spolužáky se po nějaké době naučí všichni. Přirozeně to vyplývá z kontextu situací, do kterých se o přestávkách i mimo školu dostává. Horší je to s „odborným jazykem", který vyžaduje jiná spojení a situačnímu kontextu je často velmi vzdálený. Tuman sice mnoha věcem, o kterých se při výuce mluví, rozumí, sám je však vyjádřit většinou nedokáže.
Při skupinové práci, kdy se o tématu baví se spolužáky, tento problém nevnímá. Mluvit o něčem s dětmi je pro něj přirozené, obava ze špatného vyjádření mizí. Častější zapojení do skupinové práce, kdy má možnost si nejprve o problematice popovídat se spolužáky, ujasnit si a odposlouchat vhodná spojení, vyjádření a slovní zásobu, se nabízí jako ideální podpora rozvoje odborného jazyka. A to nejen pro Tumana. Pokud si může odpověď učitelce (použitelnou při zkoušení nebo v písemce) nejdřív vyzkoušet bez stresu mezi spolužáky, je to pro něj úleva. A jestliže je při práci v hodině nucen formulovat svoje myšlenky, aby mu ostatní ve skupině opravdu rozuměli, jazykově ho to nesmírně posouvá. V písemném projevu je to úplně stejné.
Získat jazyk na odborné úrovni, který je pro vyjadřování na druhém stupni nutný, trvá žákům s OMJ déle. Pokud jsou ovšem při výuce podporováni v rozvoji odborného jazyka prostřednictvím jasných výstupů jak v komunikaci, tak v písemné formě, postupně se to daří. Důležité je uvědomit si, že veškerý (i odborný) obsah se učíme i vyjadřujeme pomocí jazyka. To znamená, že výuka (odborného) obsahu je neodmyslitelně spjata s výukou (odborného) jazyka. A naopak.
Dobrá praxe:
Formativní hodnocení
Jedním z nejúčinnějších postupů vedoucích k efektivnímu vzdělávání žáků v heterogenních kolektivech je formativní hodnocení.
Učitelé, kteří používají formativní hodnocení, nesrovnávají žáky mezi sebou, ale zaměřují se na dosahování učebních cílů u každého z nich. To mimo jiné umožňuje každému dítěti zažít uspokojení z vykonané práce a nabýt patřičné důvěry ve své schopnosti, a podporuje rozvoj kompetence k učení.
Formativní hodnocení je založeno na:
- důrazu na komunikaci mezi žákem a učitelem i žáky navzájem
- pravidelném a četném vyhodnocování žákovské práce (poskytnutí zpětné vazby - informace o tom, co se podařilo, na co je třeba se zaměřit v budoucnu a jak konkrétně je třeba postupovat)
- stanovení výukových cílů a sledování pokroku každého žáka na cestě k těmto cílům.
Podporu zodpovědnosti za své vlastní učení lze systémově zabezpečovat postupem, který se v zahraničí nazývá student-led conferences, neboli žákem vedené porady (žákovské porady). Tyto porady se uskutečňují i na českých školách a jsou s nimi pozitivní zkušenosti. Jan Korda, ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze 8, např. prohlásil: „Od letošního roku tyto konzultace realizujeme a všichni účastníci si to chválí. Zavedl bych je plošně ve všech školách místo neefektivních třídních schůzek." "
Citována příručka „OTEVÍRÁNÍ ŠKOLY VŠEM DĚTEM", která vznikla v rámci projektu Škola pro všechny II, který realizovalo o.s. AISIS za podpory NADACE OPEN SOCIETY FUND PRAHA, 2008
Poznáváme a hodnotíme žáky - cizince
Text o zapojení a hodnocení žáků-cizinců napsala Mgr. Anna Flanderková na portál rvp.cz.
Vzdělávání žáků-cizinců je pro mě výzva
Velice inspirativní článek o vzdělávání cizinců vytvořila pro portál rvp.cz paní učitelka Mgr. Anna Flanderková.
Více k tématu
- <li "="" no-dhtml="" first="">
- <li "="" no-dhtml="">
- <li "="" no-dhtml="">
- <li "="" no-dhtml="">
Materiály a tipy k jednotlivým předmětům
- <li "="" no-dhtml="">
- <li "="" no-dhtml="">
- <li "="" no-dhtml="" last="">