Porohy 5/2009
Páté vydání Porohů se dočkalo i prvního sněhu, nicméně na podzim a začátkem zimy se konalo hodně událostí, které jsme nemohli obejít a neuvést v našem časopise. Zejména se konaly Dny ukrajinské kultury...
Páté vydání Porohů se dočkalo i prvního sněhu, nicméně na podzim a začátkem zimy se konalo hodně událostí, které jsme nemohli obejít a neuvést v našem časopise. Zejména se konaly Dny ukrajinské kultury, které měly své pokračování v jednotlivých akcích různých občanských sdružení.
O tom vlastně pojednává pravidelná rubrika Kronika Společnosti. Listopadové Dny kultury nezastavila ani chřipka na Ukrajině, o které se tolik mluvilo, pozvané kolektivy přijely. V kostele Svatého Klimenta zpívaly sbory Svátého Vladimíra, Berehyňa a Bizantion, na Olšanském hřbitově se konala panychida věnovaná zemřelým hrdinům a obětem terorů, v galerii Zuzuk byla zahájena vernisáž kyjevského umělce Viktora Solevara, v Domě národnostních menšin a v restauraci The Pub na Smíchově byly promítnuty dokumentární filmy o Karpatech a Krymu.
Dny kultury vyvrcholily pražským galakoncertem v Autoklubu ČR. Na starý lidový hudební nástroj banduru hrála dívčí skupina z města Zoločiv z Lvovské oblasti. Mladý kolektiv z Červonohradu pak tančil ukrajinské haličské tance. Samozřejmě, že publikum pobavili také místní skupiny z Prahy - Džerelo, Rodyna, Ignis a další. Pražský závěr Dnů zdokumentovali novináři ČT a odvysílali záznam dne 22. prosince v pořadu Babylon. Kromě toho se Dny ukrajinské kultury uskutečnily také v Brně, v Plzni a v Chomutově. Pořádaly je regionální organizace UIČR a partnerské organizace.
Na konci listopadu pražské sdružení Svoboda uctilo památku zesnulých v důsledku Velkého Hladomoru na Ukrajině. Smuteční pochod s hořícími svíčkami vyrazil od kostela Svatého Klimenta na Staroměstské náměstí, kde se následně konala manifestace. Svoboda také uspořádala výlet do Mnichova na hrob Stepana Bandery, který padl rukou agenta KGB před 50 lety. Akce přilákala Ukrajince z celého světa. Kraj Vysočina nadále udržuje dobré vztahy se Zakarpatím - do Jihlavy a Přibyslavi přijela folklorní skupina z Koločavy. Postupně se sdružuje a organizuje komunita v Plzni. Nasvědčuje tomu také slavnost Svatého Mikuláše, které se zúčastnili zástupci magistrátu města. Skupina Ignis v poslední době hodně koncertuje, hraje ukrajinské lidovky a moderní písničky v různých městech.
Další rubrika - Pražské zrcadlo - vypráví o Ukrajinci se Zakarpatí Stepanovi Vajdovi. Tento mladý muž byl členem Organizace Ukrajinských Nacionalistů, před maďarskými fašisty uprchl do SSSR, ale dostal trest za nedovolené překročení hranic. Čekal ho dlouholetý sibiřský žalář, pokud by se jako československý občan nepřihlásil v Buzuluku do armády Ludvíka Svobody. Tam se z něj stal vynikající tankista, ale osud byl krutý: zabila ho kulka odstřelovače jen měsíc před koncem války. Po smrti získal titul Hrdina Sovětského Svazu - jako jeden z devíti občanů Československa a jediný «banderovec» - člen OUN. Ale na čí straně byl střelec? Německé, jak zní oficiální verze, nebo sovětské? Otázka je zatím nezodpovězena.
Naše podnikaní vrací čtenáře do současnosti. Rozsáhlý rozhovor s mladou ukrajinskou filoložkou Světlanou Porše: psala disertaci na téma ukrajinského a českého symbolizmu, ale jakmile se dostala za budoucím manželem do Českých Budějovic, Jižní Čechy ji připoutaly na dlouhá léta. Místo měsíčního pobytu zůstala 5 let kontrolovat výrobky ve slévárně. Práce v cizí zemi jí hodně naučila. Církev ji přivedla k České katolické Charitě, kde působí dodnes na řídicí pozici. Nyní pomáhá migrujícím pracovníkům a lidem v nouzi.
Nezávislost se věnuje chřipce na Ukrajině, o které se hodně psalo a hovořilo v listopadu. Skutečně to byla epidemie, ptá se autor, nebo jen politicko-mediální bublina? Ministerstvo zdravotnictví Ukrajiny nevydalo žádné rozhodnutí o vyhlášení epidemie, nicméně celý svět obletěly záběry o Ukrajincích v rouškách. Nemocnice a kliniky byly nuceny podávat léky Tamiflu, které nejsou účinné, ale velmi toxické, píše autor. Dále se rubrika krátce věnuje probíhající kampani prezidentských voleb na Ukrajině, seznamuje nás se jmény všech osmnácti dosavadních kandidátů, dává čtenáři možnost dozvědět se o významných událostech této kampaně.
Migrační rubrika Čtvrtá Vlna popisuje, jak dělnice z Ukrajiny Sofie Kačur za pomoci brněnského právníka hledá možnost soudního přezkumu zamítnutí udělení víza cizinci. To, že neexistuje kontrola rozhodnutí konzulárních úředníků, napadla dokonce u Ústavního soudu. Ukrajinci však mají problém složit nejjednodušší test z českého jazyka, který je nutný pro udělení trvalého pobytu. 70 procent z nich zkouškou napoprvé neprojdou, poněvadž mylně sází na podobnost jazyků. Naopak Bělorusové jsou stoprocentně úspěšní. Kromě toho už se objevila pochybná a falešná potvrzení o znalosti českého jazyka.
Kaleidoskop publikuje báseň Vjačeslava Druzjaky, která vzpomíná mrtvé v důsledku stalinské genocidy. Upozorňujeme čtenáře na nové zajímavé knihy: o českých disidentech, kteří nechtěli žít za komunismu, román známého spisovatele Andreje Kurkova o tom, jak poslanci píjí ženské mateřské mléko, aby zůstali mladí, dále je tu anotace k ilustrované knize o kozácké armádě Bohdana Chmelnického, k další erotické sbírce Olexandra Havroše aj. V minirubrice o CD a DVD vyprávíme krátce o populárním humorném duetu Fajina Jukrajna a o prvním albu skupiny Mandarínový RÁJ. Zajímavé jsou také haličský šanson, romantické a něžné melodie rockera Oleha Skrypky, alba Motor'rolly. Nakonec se jako obvykle snažíme zvednout čtenáři náladu celou stránkou čerstvých vtipů a k luštění máme i křížovky, tentokrát dokonce dvě.
Veselé Vánoce a šťastný Nový Rok přejí
Oleksa Livinský, Bohdan Rajčinec, redaktoři časopisu