Porohy 2/2010

V průběhu několika posledních měsíců ukrajinská témata nemizí ze stránek světových médií.

Je to spojeno především s výraznou změnou nového vedení státu. Největším projevem této pozornosti byla dohoda mezi Janukovyčem a Putinem (totiž, Medvěděvem...) o ruské základně v Sevastopolu, která místo do roku 2017 bude platná až do roku 2047. Ještě větší pozornost si zasloužila její ratifikace v ukrajinském parlamentu, která skončila rvačkou.

Současná vláda, která kontroluje poslance koalice, neumožnila proevropské opozici zabránit tomuto opravdovému souhlasu s okupací území Ukrajiny zahraniční armádou. I tomuto tématu jsme se, samozřejmě, nemohli vyhnout v našem jarním čísle.

Kronika společnosti se nejdříve věnuje Chomutovu. Konala se tu valná hromada UIČR a v místním kostele probíhala výstava národnostních menšin. Pořad Cestování s várečkou na ČT1 nás seznámil s ukrajinskými specialitami, například s deruny a karbanátky po kyjevsku. Skupiny Džerelo a Rodyna ve stejný den představily svá vystoupení.

Mladá charkovanka Teťana Temna patří k nejlepším studentům Baťovy univerzity ve Zlíně. V Praze se konaly demonstrace proti souhlasu Kyjeva s ruskou okupací ukrajinského města Sevastopol a proti pomluvám, šířeným v ruských filmech promítaných v kině Světozor. Kromě toho členové sdružení Svoboda navštívili politickou vězeňkyni Pavlínu Benoni. Konferenci na Magistrátu hl. m. Prahy představila problémy a osudy ukrajinských migrujících pracovníků. Konec rubriky vzpomíná významný Den matek a představuje cestu do osady Jizerka.

Pražské zrcadlo vypráví o Andrijevi Jakovlivu, výzkumníkovi ukrajinského práva, který odhaluje pravdu o Perejaslavké radě roku 1654. Dlouhá léta byla tato událost propagována z Moskvy jako „sjednocení" Ukrajiny a Ruska. Jakovliv došel k závěru, že tehdejší hejtman Chmelnyckyj souhlasil s protektorátem a vazalským postavením před carem.

 Tento politický emigrant v ČSR z 20. - 30. let minulého století zkoumal vliv německého a českého práva na právo ukrajinské, působil ve významných školách jako Ukrajinská Svobodná univerzita a Ukrajinská Hospodářská akademie v Poděbradech.

Ukrajinské panorama se vrací do současnosti. Český diplomat, velvyslanec pro energetickou bezpečnost EU Václav Bartuška otevřeně mluví o frustraci v Evropě, způsobenou posledními kroky ukrajinské vlády.

Kyjev léta sliboval provést určité reformy, které by zemi přiblížily evropským normám, nikdy však tak neučinil, říká Bartuška. Dodává, že je nepochopitelné spojovat přítomnost cizích vojsk na území s obchodními otázkami, jako je cena plynu.

Rozhovorem pokračujeme také v Našem podnikání. Viktorija Stepaňuk (28), dívka původem z okresního karpatského města Dolyna, která vyrůstala v obyčejné rodině pracovních migrantů, se dokázala v České republice rychle naučit několika jazykům, absolvovat univerzitu, věnovat se občanským aktivitám, najít si práci ve francouzské letecké společnosti a vyhrát konkurz na pracovní pozici ve vedení Českých drah. Nyní je tato pohledná Ukrajinka manažerkou bonusových programů ČD, známých jako In-karta nebo bývalá Z-karta.

Nezávislost popisuje, jak nové ukrajinské vedení prodává nebo spíš odevzdává zdarma Rusku ukrajinské národní zájmy v energetickém sektoru, leteckém a strojírenském průmyslu, ruší prosazovaní ukrajinského jazyka na školách a informačním prostředí, zavádí cenzuru a začíná pronásledovat opozici. Janukovyč postupně transformuje Ukrajinu v druhé Bělorusko, vrací zpět dokonce ne kučmovskou, ale brežněvskou éru, píše autor Jevhen Magda.

Také se krátce věnujeme událostem na Ukrajině, mimo jiné i tomu, že Janukovyč vetoval zákon, kterým se parlament snažil částečně usnadnit život pracovním migrantům - povoloval jim pobývat na Ukrajině 2 měsíce s vlastním vozidlem s cizí espézetkou.

Naše květy se zastavují u diaspory v Rumunsku. Autoři původem z města Černivci popisují, že Ukrajinci v Rumunsku mají mnohem méně práv a možností, než Rumuni na Ukrajině. Zejména se to týká vzdělávání, publikační činnosti, náboženství. Rubrika stručně informuje také o sadu světového ukrajinství, který byl otevřen ve lvovském skanzenu Ševčenkovský háj.

Čtvrtá vlna, jako vždy, vypráví o novinkách v emigrantské problematice. Biometrická povolení k pobytu pro cizince v ČR s otisky prstů budou zavedena již za rok, budou se podobat bankovní kartě a stát 2500 Kč. Evropská unijní „modrá karta" pro vzdělané cizince v ČR bude také platit od příštího roku, pokud ji schválí nově zvolený parlament. „Živnosťák" nezachrání cizince před nezaměstnaností a návratem domů: policie začala úzce spolupracovat se sociálními a finančními úřady, zdravotními pojišťovnami a nemocnicemi, ve kterých cizinci občas zanechávají velké dluhy.

Kaleidoskop se věnuje novým knihám a hudbě. Zajímavá je kolekce prozaiků posledních deseti let a monografie Štěpána Kločuraka „Ke svobodě", ve které vzpomíná na Huculskou republiku v Jasini 1918 - 1919, na Karpatskou Ukrajinu let 1938 - 1939. V hudbě upozorňujeme na skupiny Nediľa - album Fortissimo, Bumbox - všechny alba na mp3, Tartak - Pružnost látek, Očereťanyj Kit - Děmidovská alba, a také lidový pop v mp3-formátu pod zavádějícím názvem Sex v naší vesnici. Na konci časopisu máme tradičně humor a zábavu: karikatury, vtipy v českých tiskovinách ojedinělé ukrajinské křížovky.

Příjemné čtení přejí Vaše Porohy...