Národnostní menšiny v Parlamentu ČR

V pátek 27.5. 2005 proběhlo setkání zástupců národnostních menšin s poslanci Parlamentu ČR. Za ukrajinskou menšinu vystoupil Bohdan Rajčinec.
Zpráva viz níže.


Praze dne 27.5.2005
Bohdan Rajčinec
vystoupení zástupce ukrajinské menšiny

Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové.
Jmenuji se Bohdan Rajčinec, působím v organizaci Ukrajinská iniciativa v ČR.
Představuji zde dnes 4 ukrajinské organizace a jejich jménem děkuji za pozvání.
Úvodem v bodech:
-seznámení přítomných s oficiálními čísly (počet Ukrajinců v ČR s ohledem na dlouhodobost pobytu či občanství).
- podpora jednotlivých připomínek z projevů dr. Kelina (ruská menšina) a dr. Liptáka (slovenská menšina).

Vzhledem k tomu, že v programu semináře nejsou uvedeny konkrétní návrhy participace národnostních menšin při řešení relevantních problémů, považuji naše setkání především za setkání informačně-popularizační.
Cílem tohoto setkání tedy není dlouho popisovat stav a problémy jednotlivých ukrajinských organizací. Toto je obsaženo ve zmiňované zprávě (za rok 2004), kterou každoročně zasíláme na Sekretariát Rady vlády pro národnostní menšiny.
Za ukrajinské organizace v ČR si osobně dovoluji vyzvat Podvýbor pro národnostní menšiny, pokud je to vůbec možné, k aktivnímu přístupu k diskusi s ukrajinskými organizacemi. Tento zájem by byl vnímán pozitivně především při politickém či ekonomickém kontaktování Ukrajiny, zejména pak při tvoření koncepce imigrační politiky ČR. Je dobré připomenout i to, že projevený zájem je také morální podporou Ukrajinců žijících v ČR.
Bereme-li v potaz náš hlas poradní, uvědomme si i to, že v ČR působí řada akademických center, která mohou Parlamentu ČR poskytovat řadu zajímavých zjištění. Konkrétně se jedná o ukrajinistická centra v Brně, Olomouci a Praze. Stejný způsob komunikace je však aktuální i pro jiné národnostní menšiny a jiné humanitní obory.
Zůstává zde tedy přání, které by se mělo podle nás realizovat. K tomuto účelu je možné při komunikaci s národnostními menšinami v ČR využít již existující Radu vlády pro národnostní menšiny, popřípadě Asociaci národnostních menšin.
Je dosti složité kontaktovat tak složitou a důležitou instituci (Parlament) zdola. Proto vznáším návrh, i jako občan ČR, brát v úvahu názory národnostních menšin, organizovat více takovýchto setkání při státní koncepci vytváření mezinárodního i vnitrostátního životního prostředí.
Uveďme nyní jeden případ, kdy Parlament ČR zcela ignoroval ukrajinské organizace v ČR. Jejich představitelé zaslali v době tzv. „oranžových" událostí na Ukrajině, tedy na konci roku 2004, několik dopisů se žádostí o podporu či vyjádření se k faktům, která předznamenala jisté změny v ukrajinské společnosti. Ze strany státního aparátu toto zůstalo zcela bez odezvy, což opět potvrdilo malý zájem o názory a život národnostních menšin v ČR.

Závěrem mi dovolte poukázat i na moment politický, a ve své podstatě velmi prostý. Je ve vlastním zájmu politických stran, aby přistupovaly k národnostní politice zodpovědněji. Tisíce představitelů jiných národností v ČR jsou totiž občany této země, tedy voliči.