Jevhenija Kononenko
Je odbornou spolupracovnicí Ukrajinského centra kulturních studií. V roce 1993 se stala laureátkou ceny Mykoly Zerova za překlad antologie francouzských sonetů.
Jevhenija Kononenko (nar. 1959 v Kyjevě) vystudovala matematicko-strojní fakultu Kyjevské univerzity a francouzskou filologii na Kyjevském institutu cizích jazyků. Je odbornou spolupracovnicí Ukrajinského centra kulturních studií. V roce 1993 se stala laureátkou ceny Mykoly Zerova za překlad antologie francouzských sonetů. Je členkou Národního svazu spisovatelů a Národní asociace ukrajinských spisovatelů. Má dvě děti, je rozvedená a žije v Kyjevě.
Kononenko je autorkou básnické sbírky Valčík prvního sněhu (Vals peršoho snihu, Kyjiv 1997); povídkových knih Velký námět (Kolosalnyj sjužet, Kyjiv 1998), Prostitutky se také vdávají (Poviji tež vychoďať zamiž, Lviv 2004), Schůzka v San Francisku (Zustrič u San-Francysko, Kyjiv 2006); románů Imitace (Imitacija, Lviv 2004), Zrada. ZRADA made in Ukraine (Lviv 2002), Nostalgie (Nostalhija, 2003), Oběť zapomenutého mistra (Žertva zabutoho majstra, Kyjiv 2007); románu a eseje Bez chlapa (Bez mužyka, Lviv 2005) a dětské knihy Infantazie: Na motivy básní Clauda Rouxe (Infantaziji: Za motyvamy poeziji Kloda Rua, Kyjiv 2001). Taktéž publikovala překlady z francouzštiny a angličtiny (např. Annie Ernaux aj.). Její povídky byly zařazeny do ukrajinských antologií Texty (Teksty, Kyjiv 1995, 1997) a Soukromá sbírka (Pryvatna kolekcija, Lviv 2002), do cizojazyčných sbírek From Three Worlds (Zephyr Press 1996), Two Lands, New Visions (Coteau Books 1998) nebo Ukrajinski književni huligani (Zagreb 2002).
V roce 1994 se objevily její první prozaické texty (povídky Děravé punčocháče a Polibek na zadek) v časopise Současnost (Sučasnisť), kterým přinesla do současné ukrajinské prózy nový směr, a to lehký styl, čtivost a dynamiku děje, vlastní vnitřní aristokracii, se kterou zpracovává i ta nejobyčejnější a nejlidštější témata. V raných dílech Kononenko je znát silný vliv francouzských klasiků (především Guy de Maupassanta), později se vytříbil její specifický styl, v němž se plynule střídají kratší vyprávěcí kusy s živými, psychologicky dobře vypracovanými dialogy a smyslem pro napětí. Tematicky se věnuje současné ženě a jejím problémům, nesnaží se před čtenářem cokoli skrývat, a to jak z běžných životních situací, tak z niterných hnutí mysli hrdinek. I když se v posledních letech zabývá spíše populárnějším žánrům, nezapře celkem úspěšnou snahu o dobrou psychologizaci postav a jejich propracování.
© Rita Kindlerová
Související články
Kononenko, Jevhenija: Žertva zabutoho majstra, recenze
Zdroj: www.iliteratura.cz
