Hudba, muzikálnost a zpěvnost Ukrajiny

Muzikálnost a zpěvnost jsou jedny z nejvíce charakteristických rysů ukrajinského národa. Staroukrajinská hudba byla zobrazená na freskách Sofie Kyjevské, ale na území Ukrajiny se hudba rozvíjela mnohem dříve - ještě před 20 tisíci lety. Právě tak jsou staré hudební nástroje z klů mamuta, které byly nalezeny kyjevskými archeology v okolí starobylého ukrajinského města - Černihova.                                       

Městské hudební soubory byly neodmyslitelným účastníkem všech ceremonií, procesí, rituálů, obřadů. Kalendářní obřadní (jarní písně, koledy) a rodinný obřadní (svatební písně) folklór, který doputoval až do naší doby má své kořeny již v knížecí době a dodnes si zachovává nemálo archaických rysů..

 Již v XIV.-XVII.  а ХVІІІ. století se ukrajinští muzikanti proslavili za hranicemi Ukrajiny, jejich jména je možné nalézt v kronikách těch dob mezi dvorními muzikanty a zejména při dvorech polských králů.      

 Ve stejném období se rodí historické dumy a písně - jeden z nejvýraznějších jevů ukrajinské národní hudby, svérázný, symbolický kód národní historie a kultury. Převážně je skládali kozáci o kozácích. Lidové  potulný pěvce, kteří byli zároveň i tvůrci i interprety historických písní a dům nazývali kobzarami (hráči na kobzu - loutnový nástroj).

 Toto význačné období v dějinách ukrajinské kultury bylo poznamenáno vlivem tak zvaného „kozáckého baroka" a proto se prameny ukrajinské muzikální tradice  ve značné míře nacházejí v barokním stylu. Nejznámějšími jednotkami hudebního vzdělání té doby byly Hluchovská pěvecká škola a Kyjevsko-Mohyljanská akademie. Z jejich stěn vyšly nejvýznamnější hvězdy ukrajinské hudby XVII.-XVIII.století : Dmytro Bortňanskyj, Maxym Berezovskyj a Artemij Vedel, kteří vytvořili celou epochu v domácí sborové hudbě. Bortňanskyj a Berezovskyj získali hudební vzdělání v Itálii, konkrétně Berezovskyj se učil na hudební akademii v Bologni u nejznámějšího hudebního teoretika Martini zároveň s Mozartem a byl zařazen mezi nejschopnější absolventy akademie. Bezchybně si osvojil evropskou techniku kompozice, tito skladatelé nešli cestou kopírování západních vzorů a vytvořili díla, většina kterých je postavena na lidových melodických základech. Duchovní hudba D. Bortňanského, M. Berezovského a A. Vedela dodnes zvučí v kostelech slovanského světa.                                                                                       

 V téže době se vysoce rozvinula technika vokálního zpěvu, která ovlivňuje ukrajinskou hudbu i dnes: lvovský profesionální vokální mužský kolektiv „Pikardská tercie" je dnešní vizitkou současné ukrajinské hudby.

 Muzikanti-profesionálové ХІХ. století ochotně přepracovávali lidové písně, které interpretovali talentovaní amatéři za doprovodu lidových nástrojů - kobzy, bandury, cimbálu, houslí, lyry a jiných. Vlivem ukrajinského folklóru jsou poznamenány ukrajinské opery  ХІХ. století - S. Hulaka-Artemovského „Záporožec za Dunajem" (první ukrajinská opera), M. Lysenka „Taras Bulba" „Natalka Poltavka" „Utopená" a „Vánoční noc", a také stylizace a zpracování lidových písní M. Leontovyče, О.Košica, M.Lysenka, К.Stecenka. Motivy ukrajinských lidových písní zní v dílech L. Beethovena a F. Lista.          

 Ukrajina dala mnoho talentovaných interpretů klasické hudby na světové úrovni - je to i geniální klavirista-virtuoz Vladimír Horovitz, operní pěvci minulosti (Solomija Krušelnycká) a současnosti   (Viktoria Lukjanec,  Volodymyr Hriško, Valentyn Pivovarov, Roman Majboroda, Taras Štonda, Mychajlo Didyk), známý dirigent Roman Kofman, který se v roce 2004 stal hlavním dirigentem Bonnské opery a Beethovenova symfonického orchestru v Bonnu.                                        

 Ve XХ. století se ukrajinská hudba rozvíjela v proudu všeobecně kulturních a estetických hledání světové hudby.  60-80-tá léta byla poznamenána vlivem tak zvaného „šedesátnictví". Bylo to období rozkvětu autorské písně, v které se velký význam přikládal slovům (O. Ivasjuk, T.Petrinenko, I. Bilozir ). Paralelně začínaly také typicky moderní hudební a hudebně-poetické projekty.  Je to v první řadě satirické divadlo „Ne truchli! " V. Morozova (70. léta) a také skupina „Mrtvý kohout"  a skupina hrající rokové balady „Pláč Jeremiáše" (druhá polovina 80. let).                                                                             

 Na současné ukrajinské scéně jsou představeny prakticky všechny hudební směry: od folku k acid jazzu. Aktivně se rozvíjí klubová kultura. Popularita ukrajinských popových interpretů - Sofija Rotaru, Iryna Bilik, Oleksandr Ponomarev, VIAGRA, Ani Lorak, Věrka Serďučka - již dávno přesáhla hranice Ukrajiny a upevnila se v v zemích SNS. Ukrajinská zpěvačka Ruslana, která syntetizovala do své hudby motivy karpatského regionu, zvítězila na konkursu „ Eurovize - 2004" a v současné době úspěšně hostuje ve světě.                                          

 Tendence při používání folklóru současnými ukrajinskými hudebníky je čím dál tím výraznější. Jako jedni z prvních začali používat lidové motivy v rockové hudbě v druhé polovině 80. let již legendární skupina „Vopli Vidopljasova". Opíraje se o folklórní zázemí tvoří novou svébytnou ukrajinskou hudbu „Skrjabin", „Mandry", „Hajdamaky", Taras Šuhaj, Marijka Burmaka a mnoho jiných interpretů. Potvrzením rostoucího zájmu o folklór se stalo založení na Ukrajině dvou festivalů etnické hudby - „Кrаjina mrij"  v Kyjevě, jehož organizátorem se stal vokalista skupiny „Vopli Vidopljasova" Oleg Skrypka a „Šešori" na Ivano-Frankovsku.

 Užitečné odkazy

 Národní filharmonie Ukrajiny

Národní opera Ukrajiny

Encyklopedie ukrajinské hudby

Zdroj: http://www.mfa.gov.ua/czechia/czech/publication/content/298.htm

 foto:

Соломія Крушельницька www.teatre.com.ua