Velikonoce Čechů a Ukrajinců byly letos ve stejném termínu ... 14.-17.4.2017
To, o čem se dále píše, se samozřejmě netýká jen Čechů a Ukrajinců, ale všech křesťanů západního a východního obřadu.
Přestože letošní Velikonoce se už přiblížily svému závěru, není možno je na našich stránkách zcela pominout. Pozdě, ale přece se k tomuto tématu vracíme z hlediska, které není pro většinu českých čtenářů příliš jasné.
Řecký i latinský název Velikonoc (pascha), odvozený od starožidovského termínu pesach, je v části slovanských jazyků uváděn specifickým termínem. Zatímco Češi a Poláci slaví Velkou noc (Velikonoce, Wielkanoc), Ukrajinci se přiklonili k názvu Veliký den (Velykdeň) a téměř shodný termín mají Bělorusové, Bulhaři a Makedonci. Rusové setrvali u Paschy.
Ukrajinci říkají týdnu před Velikonoční nedělí na rozdíl od našeho Svatého týdne Strasna sedmycja. Jasně zde slyšíme naše slovo „strast“. Všechny dny tohoto týdne nesou označení Velký, tedy nejen pátek. Ten je v ukrajinštině označován kromě toho rovněž jako „Strasnyj“ (pašijový), nebo se mu říká také „Svatý“. Předcházející čtvrtek je v ukrajinštině zván také „Čystyj“ (u nás je Zelený).
Stálý zájem vyvolává problém měnícího se termínu, ve kterém jsou Velikonoce slaveny. Skutečnost, že svátky vánočního cyklu slaví římští katolíci a křesťané východního obřadu vždy s třináctidenním rozestupem, je dobře známa. Tak Štědrý den, který u nás připadá na 24. prosinec, je ve východním ritu vzhledem k odlišnostem gregoriánského a juliánského kalendáře slaven až 6. ledna.
V případě Velikonoc je všechno jinak, ač časový posun je většinou charakteristický i pro ně. Stále se měnící termín těchto svátků a různě se lišící rozestup varianty západo- a východokřesťanské vzniká tím, že jaro začíná podle gregoriánského a juliánského kalendáře také s třináctidenním rozestupem. Protože hlavní velikonoční svátek (neděle Vzkříšení) připadá na nejbližší neděli po prvním jarním úplňku, jeho termín „poskakuje“ v známém rozmezí 35 dní. Jestliže jaro začíná podle juliánského kalendáře až 3., nebo nověji 2. dubna, může se termín prvního jarního úplňku lišit o jiný počet dní než třináct, nebo se také nemusí lišit vůbec. Roli může hrát také termín židovských Velikonoc, tento problém však ponechme stranou.
Podíváme-li se na termíny Velikonoc z posledních patnácti let (2003–2017), zjistíme následující. Šestkrát byl termín západních a východních velikonoc stejný (v letech 2004, 2007, 2010–2011, 2014 a právě letos). V ostatních devíti případech se datování velikonoční neděle lišilo a římsko-katolické velikonoce byly vždy dříve. Pětkrát se jednalo o rozdíl jediného týdne, kdežto čtyřikrát o plných pět týdnů. Při obecnějším pohledu zjistíme, že nejčastější je případ týdenního rozestupu (45 %), v 30 % případů se datum svátků shoduje, ve 20 % přichází pětitýdenní rozdíl a jen pětiprocentní je varianta čtyřtýdenního rozestupu. Rozestupy dvou- a třítýdenní kupodivu nepřicházejí v úvahu.
Máme-li být konkrétní, vloni byly „západní Velikonoce“ 27. března a východní připadly přímo na první máj – nejzazší termín Velikonoc ve východokřesťanském světě může připadnout až na 8. květen. Pokud jde o příští tři roky, vrátí se týdenní rozestup – tak v příštím roce budou Češi slavit velikonoční neděli zrovna na apríla, Ukrajinci o týden později.
Připomeňme ještě dva symboly ukrajinských Velikonoc. Prvním je paska (pasočka), zdobený velikonoční chléb, připravovaný jen o velikonocích, jakási analogie našeho velikonočního bochánku. Zapomenout nelze ani na pysanky, známou ukrajinskou variantu kraslic. Obě tato témata si ovšem zaslouží zvláštní pozornost – tedy nejspíše až za rok.
Zdroj a více info na https://www.myaukrajina.cz/node/265
