Ukrajinský skauting slavil 105. výročí své existence

V českém prostředí je rozšířeno přesvědčení, že vše, co je spojeno s Ukrajinou, má ve srovnání se světovým děním pozdní datum vzniku, není to příliš seriózní a vlastně nemá smysl se o to zajímat. Stále znovu je třeba upozorňovat na to, že tyto představy jsou nepřesné. Platí to i v případě skautingu.

V celosvětovém měřítku, byť různou rychlostí, se skautské hnutí začalo šířit brzy po r. 1908. Na území Ukrajiny, rozdělené mezi Rakousko-Uhersko a Rusko, vznikly nejprve základy skautského hnutí polského (ve Lvově) a ruského (v jihovýchodní Ukrajině a Kyjevě). Nejstarší ukrajinské skautské kroužky vznikly v už zmíněném Lvově v letech 1911–1912 a přitáhly zejména středoškolské i univerzitní studenty. Je zajímavé, že v tomtéž roce se konal u hradu Lipnice také první český skautský tábor.

Tak jako v češtině se vyvinul od počátku pro skautskou organizaci i její členy domácí název „junák“, vznikl i specifický ukrajinský název skautingu: plast. S významem, převažujícím dnes v češtině, to nemá samozřejmě nic společného. Název byl odvozen z ukrajinské kozácké tradice – termínem „plastuny“ byly označovány osoby pověřené průzkumnou či výzvědnou činností. V Rusku se analogicky říkalo skautům „razvědčiki“.

Iniciativa organizátorů byla zaměřena i na základy vojenské přípravy a část skautů těchto zkušeností využila v letech první světové války, která výrazně zasáhla i část Haliče obydlenou Ukrajinci. V části Ukrajiny přičleněné k Rusku se ukrajinský skauting výrazně prosazoval od r. 1917 v rámci tehdejšího usilování o ukrajinskou nezávislost. Vzhledem k neúspěchu těchto snah byl skauting zakázán a jedinou organizací mládeže se stal komsomol organizovaný komunistickou stranou.

Skautské hnutí se v různé míře udrželo v částech Ukrajiny, které se sovětskému režimu nepodařilo obsadit. Hlavní jeho baštou se stala východní část Haliče z hlediska tamních Ukrajinců okupovaná Polskem. Zde pak plnil skauting ještě více než za rakouských časů roli národní obranné organizace, ovlivňující život a myšlení mládeže směrem k vlastenectví. Proto byl ukrajinský skauting zakázán v r. 1930 také v Polsku.

Jeho funkci převzalo ukrajinské plastunstvo, které se od počátku 20. let rozvíjelo jak v Podkarpatské Rusi, tak v centrech života ukrajinské emigrace v Čechách. Právě v r. 1930 vznikla organizace, nově reprezentující ukrajinský skauting: Svaz ukrajinských skautů-emigrantů, se sídlem v Praze. Pod jeho vedení spadali ukrajinští skauti Francie, Rakouska, Jugoslávie a města Gdaňsk. V Čechách odvedli ukrajinští skauti ve 30. letech 20. století značnou propagační práci, navázali výrazné kontakty s českým skautingem a vyvinuli značnou vydavatelskou činnost.

To vše zlikvidoval v r. 1939 tentokrát režim nacistický a ukrajinský skauting se udržel jen v ukrajinských komunitách severní Ameriky. Po r. 1945 se přenesl s novou vlnou ukrajinské emigrace do zemí západní Evropy a v rámci ukrajinského exilu přežil čtyři desetiletí. Jeho sepětí s bojem za ukrajinskou státnost výrazně vyjadřoval i znak hnutí, v němž byla tradiční skautská linie propletena s už vžitým ukrajinským znakem – trojzubcem. V r. 1969 bylo v západním světě organizováno téměř sedm a půl tisíce ukrajinských skautů. Výrazná většina z nich působila v USA a Kanadě, následovala Austrálie, Británie, západní Německo a Argentina. Ukrajinští emigrantští skauti se zúčastnili také řady mezinárodních jamboree.

Teprve od r. 1989 bylo možno skautské struktury obnovovat nejprve v západní Ukrajině a poté i jinde na území státu. Úplné organizační sjednocení skautského hnutí se podařilo realizovat až v r. 2007 v rámci Národní organizace skautů Ukrajiny, která vykazuje podle různých zdrojů mezi pěti a deseti tisíci členy, tedy daleko méně než v Česku, je však zastoupena v celosvětových skautských strukturách. Skauting přitom není jedinou formou organizovaného života ukrajinské mládeže, má však nejstarší tradici. V r. 2012 bylo stého výročí ukrajinského skautingu vzpomenuto zajímavým způsobem daleko od Evropy. Účastníci ukrajinské antarktické mise konané každoročně na stanici Akademik Vernadskyj pojmenovali do té doby anonymní vrchol v její blízkosti na počest zmíněného výročí.

Nedlouho před letošními velikonocemi bylo v různých lokalitách Ukrajiny připomínáno, že uplynulo 105 let od složení první přísahy ukrajinskými skauty, uskutečněné ve Lvově 12. dubna 1912. Jedná se o další doklad snahy podporovat významné patriotické tradice a také organizace, které je ztělesňují. Přínos skautingu proto ocenila trojice nejvyšších ústavních činitelů – prezident Porošenko, premiér Hrojsman a šéf parlamentu Parubij. Např. prezident Ukrajiny zveřejnil krátký pozdravný projev, kde mj. uvedl jmenovitě pět ukrajinských skautů, kteří padli v boji proti současné ruské agresi. V závěru tohoto poselství použil i plastunského hesla Skob!, vzniklé spojením prvních písmen ve slovech, která charakterizují čtyři zásady činnosti plastunů. Přeložit se dají slovy silně, krásně, opatrně a bedlivě.

(boz)

foto: ПЛАСТ - Чехія Plast - ČR: https://www.facebook.com/plastcr/?fref=nf

Zdroj: https://www.myaukrajina.cz/node/264