Hledání představitelů generace svobodných

Veni, vidi, scripsi: Pokolinňa vilnych

Přišel jsem, uviděl jsem a napsal jsem. Slavný, mírně upravený Caesarův výrok otevírá už šestou knížku, která představuje vítězné práce celoukrajinské soutěže tvůrců umělecké reportáže. Ta je nazvána po jednom z protagonistů tohoto žánru v ukrajinské žurnalistice. Podtitul je každý rok jiný – tentokrát byla zvolena deviza „generace svobodných“.

Myšleno je samozřejmě pokolení spoluúčastníků Majdanu a událostí, které v jeho důsledku proměňují Ukrajinu – pomaleji, než oni nebo my jsme původně doufali, ale přece. Takovým proměňovatelem k lepšímu chtěl být jistě ukrajinský prozaik a publicista Majk neboli Mychajlo Johansen – stalinský systém mu však znemožnil, aby se stal představitelem generace svobodných. Johansen, jehož otec pocházel z Lotyška, byl zatčen, odsouzen k smrti a zastřelen dne 27. 10. 1937 v kyjevské věznici NKVD. Dnes je jeho dílo znovu objevováno…

Svazečky vítězných prací soutěže, věnované Johansenově památce, mají malý formát a podobnou úpravu a bylo by zajímavé pročíst a srovnat je všechny. Zatím to možné není, a proto se omezme na krátkou zprávu o nejnovějším výběru. Otevírá jej úvod Marie Semenčenko, následuje sedm prací, které se dostaly do užšího výběru, a po nich tři vítězné texty. Následuje ještě trojí shrnutí dojmů členů hodnotící komise, mezi kterými nacházíme u nás známého Oleha Kryštopu.

Velmi zajímavé je to, že deset nejvýše ohodnocených prací (kolik se jich zúčastnilo soutěže, nevíme) napsaly až na dvě výjimky mladé žurnalistky. Z hlediska místa narození autorů a autorek, kterým je letos něco mezi 22 a 36 lety, jsou zastoupeny regiony, nacházející se spíše ve východní části Ukrajiny – od Černihovské a Charkovské po Chersonskou a Doneckou oblast.

Majk Johansen
Této části Ukrajiny a především válečné zóny nebo jejího blízkého či jen nepatrně vzdáleného zázemí se týká většina zpracovaných námětů. Důvod je jasný: pokolení svobodných (nebo těch, kteří teprve chtějí či snaží se stát svobodnými) nemůže ignorovat současný válečný konflikt s Ruskem. Škála zpracovaných námětů je přitom pestrá – od úvah o fenoménu ukrajinské hranice, zejména její válkou postižené a ohrožené části, přes pohled na bojovníky „zakarpatské legie“, stojící na frontě na dosah od Horlivky, po zprávu o polském programu rehabilitace raněných ukrajinských vojáků.

Texty ze zázemí fronty popisují, jak je možno v těžkých podmínkách volontérsky organizovat pro zájemce z řad poměrně bezprizorních mládenců boxerský výcvik, jiná se zamýšlí nad budoucím, zatím pochopitelně nevyužitým turistickým potenciálem menšího města Družkivka (Donecká oblast).

Texty, jejichž obsahem není válka či její blízkost, jsou v menšině. Dočíst se můžeme o práci mladého kyjevského embryologa, o plaveckém výcviku tělesně postižených osob na jihu Ukrajiny a úplně na začátku knížky o názorech deseti mladých lidí věku 20–26 let z provinčního prostředí severovýchodní Ukrajiny. Tady je v sázce už samotný termín svobodné generace, protože ne každý se cítí být úplně nebo převážně svobodný a je zajímavé číst odůvodnění tohoto pocitu.

Stepan Čubenko
Úplně vítězná práce však mírový námět nemá. Její autorka, Hajane Avakjan z Bachmutu v Donecké oblasti, popsala tragický osud šestnáctiletého středoškoláka a fotbalisty Stepana Čubenka, kterého teroristé z tzv. „Donecké lidové republiky“ zadrželi a popravili pro jeho proukrajinské názory v roce 2014. Vrahové zatím unikají trestu kdesi v Ruskem „osvobozeném“ Krymu.

Smutný akord na závěr, ale do této svěží a barvité knížky, kterou redigoval Dmytro Kozak, patří. Závěrem musím ocenit právě tematickou pestrost tohoto sborníčku. Potěšitelné je zaujetí (v dobrém slova smyslu), se kterým byly jednotlivé tóny výsledné všehochuti vytvářeny. Ukrajinská žurnalistika se zřejmě nemusí bát nedostatku nových a kvalitních autorů. Jde jen o to, aby mohli opravdu dorůst a dozrát jako reprezentanti oné generace svobodných.

Kozak, D. (red., 2018): Veni, vidi scripsi: Pokolinňa vilnych. Kyjiv, Tempora. Ss. 241 (7). /ISBN 987-617-569-362-9/

(boz)

Zdroj, autor: https://www.myaukrajina.cz/node/829