Druhá ukrajinská nanodružice na oběžné dráze

 Rozpad Sovětského svazu otevřel nesnadnou cestu k samostatnému využití zkušeností, kterých Ukrajina v této sféře nabyla.

Koncem února 1992 zřídil prezident Kravčuk Národní kosmickou agenturu Ukrajiny, která dnes pracuje pod vedením Jurije Radčenka. Výrazným praktickým krokem směrem k realizaci vlastního vesmírného programu bylo vypuštění první ukrajinské družice Sič-1 v srpnu 1995. Dva roky nato, na podzim r. 1997, následovala účast kosmonauta Leonida Kadeňuka při letu amerického raketoplánu Columbia.

Další vývoj ukrajinského vesmírného programu trvale ovlivňovaly finanční problémy i nedořešenost otázky, jak se má vyvíjet ukrajinská spolupráce s jinými státy a výzkumnými či finančními partnery v této oblasti. Logická by byla spolupráce s Ruskem, které se s Ukrajinou dělí o většinu sovětských zkušeností z výzkumu vesmíru. Vzhledem ke vzniklé konfliktní podobě vztahu obou států je však dnes konstruktivní spolupráce těžko představitelná. Vždyť ruská okupace Krymu znamenala pro Ukrajinu mj. ztrátu pozemního řídícího komplexu kosmických letů v blízkosti města Jevpatorija.

Rozsah ukrajinského vesmírného programu zůstává proto neadekvátně malý ve srovnání s intelektuálními i technickými možnostmi. Ukrajina vypustila od r. 1995 ještě šest vlastních družic. Zatím poslední z nich nese jméno PolyITAN-2-SAU. Do vesmíru se dostala na palubě americké nákladní kosmické lodi, která letos 18. dubna vynesla z mysu Canaveral na Floridě celkem 28 malých družic vyrobených ve dvaceti zemích. Všechny tyto aparáty byly dopraveny na palubu Mezinárodní vesmírné stanice. Z její paluby byly pak vypuštěny nadvakrát na různé oběžné dráhy – na PolyITAN přišla řada 27. května.

   
Tato umělá družice byla vytvořena v kyjevském polytechnickém institutu v rámci mezinárodního projektu za pomoci různých sponzorských organizací, mezi kterými je např. aerokosmonautická univerzita v čínském Šen-jangu. Družice má podobu bloku dvou krychlí a váží necelé dva kilogramy. Patří do kategorie tzv. nanodružic, jejichž váha nepřekračuje deset kg a které jsou schopny přes nevelké rozměry vykonávat širokou škálu měření. PolyITAN má přispět k poznání ionosféry a termosféry např. na základě zkoumání charakteristik kyslíku, který je v těchto vrstvách atmosféry, kolem 500 km nad povrchem země, přítomen.

Je zajímavé, že předchozí družice PolyITAN-1 byla vypuštěna z ruského kosmodromu Dombarovskij v červnu 2014, kdy už probíhala vstupní fáze dlouhodobé rusko-ukrajinské války. Z ruských kosmodromů, resp. z kazašského Bajkonuru, který je v ruské správě, startovaly zatím všechny ukrajinské družice, protože Ukrajina nemá vlastní kosmodrom. Právě z Bajkonuru měla letos vzlétnout i první ukrajinská telekomunikační družice Lybiď, jejíž start je plánován už od r. 2011. Jak bude její vypuštění vyřešeno s ohledem na současný stav vztahů Ukrajiny s Ruskem, není zatím známo.

(boz)

zdroj https://www.myaukrajina.cz/index.php/node/292