Porohy 2/2005

Druhé letošní číslo časopisu Porohy nás symbolicky uvádí do tématiky jarní, sváteční. Je tomu tak i proto, že letošní Velikonoce se podle starého stylu opozdily o měsíc. Svěží probuzení se dotklo i Kroniky společnosti, která obsahuje články o živých diskusích ukrajinské menšiny v experimentálních prostorách klubu Roxy v centru Prahy.
Fotografie Vasyla Kovtuna obohacují návštěvníky klubu UIČR svojí poetikou, úspěšná premiéra dramatického kroužku Džerelo se vrací k tradičním hodnotám venkovského života. Pro děti z Vilšan ze Zakarpatské Ukrajiny svítá naděje zúčastnit se festivalu Vysoko, výše, mezi ploty. O oslavách dnů Ševčenka, tedy o březnových kulturních akcích i koncertech, se dočítáme na straně 5.
Spíše témata politická jsou diskutována v článcích o setkání velvyslance Ukrajiny v ČR se studenty a veřejností na Právnické fakultě UK v Praze. V článku o státní národnostní menšinové politice představitelé svých diaspor nesouhlasí s některými vládními kroky a vyzývají veřejné orgány k diskusi. Pozitivní přístup k ukrajinské kultuře a Ukrajincům vůbec mají chomutovští zástupci města a plánují zde zorganizovat Dny ukrajinské kultury.
Hlavní město přijalo významné ukrajinské oblastní soudce a nabídlo jim diskusi se zástupci Městského soudu v Praze 2. V Olomouci studenti zhlédli film o pomerančové revoluci na Ukrajině. Závěr stránek o životě ukrajinské menšiny v ČR se věnuje ukrajinskému fotbalovému týmu Fórum a zásadní změně v distribuci časopisu Porohy v Praze a okolí.
Pražské zrcadlopředstavuje osobnost PhDr. Jaroslava Balvína, pracovníka magistrátu hl. m. Prahy, jeho zkušenosti i nadšení ve spolupráci s národnostními menšinami. Zcela unikátní je výzkum akademika Mykoly Mušinky o historii a fondech Ukrajinského muzea v Praze. S výsledky jeho bádání a s dobovými fotografiemi se můžeme seznámit ve čtivém článkuSvatyně ukrajinské emigrace.
V článku Papež nám rozuměl, jako nikdo jiný se hloubavý čtenář Ukrajinské panoramy spolu s odborníkem na religie Miroslavem Marynovičem zabývá ukrajinským církevním světem po odchodu Jana Pavla II. Zdena Caisová a Oleksa Livinský nás v interview s Jiřím Svobodou uvádí do světa volyňských Čechů. Kromě toho se dovídáme, proč pan Jiří nechce vozit na Ukrajinu žádné novináře. Byznys a život - život a byznys, to je volyňský počin sládka Přemysla Brože, který působí v rovenském pivovaru na Ukrajině.
RubrikaPodnikání se zaměřuje na příběh Ludmily Antonové, výhradního dovozce ukrajinských sladkostí na český trh. Odpoví nám na otázku, zda jsou ukrajinské bonbóny opravdu nejlepší na světě?
Nezávislost se pravidelně věnuje záležitostem ukrajinské domácí a zahraniční politiky. V našem jarním čísle se dočítáme o návštěvě Viktora Juščenka v USA a o snahách jeho vlády vypořádat se s oligarchií jako symbolem zla. Krátce jsou zmíněny nejdůležitější veřejné události česko-ukrajinské, tedy zrušení víz pro Čechy-Evropany, zjednodušení vízových procesů pro ukrajinské žadatele a jiné drobné zajímavosti.
S textem ...přes Karpaty do Buenos Aires doletíme až do Chille, kde se možná i Vy setkáte s Ukrajincem, který považuje vaši češtinu-slovanštinu za svůj rodný jazyk. O tom blíže vypráví cestovatel René Kočík. Olexandr Havroš, užhorodský intelektuál a potencionální světoběžník, se k nám přibližuje s domněnkou o ukrajinství severoamerického spisovatele Tomase Bella, tedy Toma Belejčaka. O tom všem v Našich květech v celém světě.
Za prací do Čech a Ten vysněný trvalý pobyt, to jsou články týkající se problematiky zarobitčanské, integrační, řekněme sociální. Hledejme je vždy v rubrice Čtvrtá vlna.
Závěrem nahlédněme do jarního kulturního Kaleidoskopu, který nám představuje ukrajinské publikace Mykoly Rjabčuka Zóna odcizení, Sofie Andruchovyč Léto Mileny či český, často diskutovaný počin Jana Mlynárika Osud banderovců. Charismatickým úsměvem nás vtáhne do děje své povídky Souboj telepatů také Taras Muraško, slovenský Ukrajinec žijící v Praze.
Svým pohledem také ukončí naše putování časopisem, jehož atmosféra je pro mnohé z nás atmosférou jarní.

Bohdan Rajčinec a Vaše Porohy